Je po půl čtvrté, když vcházíme do malé místnosti v jedné z budov Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL). „Dělá se vám zle?“ slyšíme hned po přivítání v malé ordinaci. „Nevadí, můžeme odebrat krev i vleže,“ ujišťuje sestra zájemce o anonymní testování na virus HIV. V nově otevřené poradně na Klinice chorob kožních a pohlavních jsme dnes první.
Anonymní poradna funguje v olomoucké fakultce teprve od začátku října. „Nejdřív s vámi vyplníme kartičku, zodpovíte nám několik otázek. Z jakého důvodu se chcete nechat testovat?“ Sestra postupně vyjmenovává možné odpovědi. „Tak nechráněný styk heterosexuální,“ odpovídá pacient. Zdravotnice zaškrtne políčko na kartičce a ptá se zájemce na ročník narození a kraj trvalého bydliště. Víc tady nikdo vědět nepotřebuje.
Samotný odběr krve probíhá jako ten běžný u praktického lékaře. Zatímco si druhá zdravotnice chystá jehlu, vysvětluje testovanému, jak případně nezkolabovat. „Musíte myslet na to, že nesmíte zadržovat dech, mluvte se mnou,“ říká sestra. „Kolik mi té krve vezmete?“ stihne se ještě zeptat pacient. „Strašně moc,“ zasměje se zdravotnice a už drží v ruce ampulku odebrané tekutiny.
Zkumavky se po odběru posílají do Ostravy. Fakultní nemocnice Olomouc totiž novou poradnu provozuje ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě. „Vzhledem k tomu, že poradna funguje jednou týdně, hned následující čtvrtek má pacient výsledky. Pozitivnímu pacientovi musí sdělovat výsledky lékař, negativnímu to sdělují zdravotníci,“ odpovídá na mé otázky zdravotnice už po odběru a dává otestovanému do rukou propagační materiály. Klient po odběru dostává také číslo, díky kterému může o týden později zjistit výsledek svého krevního vzorku.
„Počet nakažených HIV v posledních letech bohužel v České republice roste,“ dodává později na dotaz Olomouckého Reportu primářka Kliniky chorob kožních a pohlavních Renata Kučerová. Podle dat Státního zdravotnického ústavu (SZU) od začátku letošního roku do konce srpna bylo provedeno 1 192 838 testů na nákazu virem HIV, z toho pozitivních bylo 177. V loňském roce evidovali zdravotníci za stejné období 202 nově nakažených. „V roce 2022 bylo v ČR zachyceno 292 nových případů infekce HIV, což je dosud nejvyšší zjištěný počet za celou dobu sledování od roku 1985,“ uvádí SZU ve shrnující zprávě za loňský rok.
Znáte tablety PrEP?
„Víte o tom, že existují tabletky PrEP, které si můžete vzít před nechráněným pohlavním stykem? Díky nim jste krátkodobě chráněný před nákazou, pak je možné vzít tabletky i po rizikovém styku, které také dočasně snižují riziko infekce, ale vždy po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem,“ připomíná sestra méně známou možnost, jak se nákaze virem HIV, vyhnout.
Poradna funguje v sídle Kliniky chorob kožních a pohlavních v pavilonu P1. Zájemci sem mohou přijít každý čtvrtek v čase od 15:35 do 17:35, kdy se jim věnuje vždy dvojice zdravotníků z jiných oddělení. „Dostaly jsme nabídku vypomoci tady v HIV poradně, tak jsme se přihlásily. Chtěly jsme zjistit něco nového, byla to pro nás i změna ze stálé pracovní náplně,“ popisuje sestra a druhá dodává: „Přijde mně škoda, aby se tady taková poradna neotevřela. Myslím, že to v podvědomí lidí ještě není, ale na druhou stranu člověk, který se chce otestovat, si k nám cestu najde.“
„Obecně platí, že by se měl člověk nechat testovat až za 3 měsíce po rizikovém styku, dřívější odběr nemusí být validní,“ vysvětluje dále jedna ze zdravotnic. „Po třech měsících je prokazatelná tvorba protilátek, v té době ale pacient nepozoruje vůbec nic. V tuto dobu by měl přijít na test, z protilátek jsme schopni zjistit, jestli je pacient pozitivní,“ dodává primářka Renata Kučerová.
Zajímá mě ještě, co se děje poté, co zná testovaný výsledky. „Pokud je negativní, můžeme jej akorát poučit, že by se měl vhodně chovat, co se týče prevence. Pokud je pozitivní, musí vyjít z anonymity. Lékař jej poučí, že se musí zahájit léčba podle zákona,“ odpovídá na mé dotazy sestra ještě v poradně.
Testování je tady anonymní a bezplatné. V obvyklou pracovní dobu se může nechat zájemce otestovat na HIV i jiné pohlavní choroby přímo na Klinice chorob kožních a pohlavních, tam ale musí poskytnout zdravotníkům běžné údaje. „Neanonymně v podstatě chodí na testy pět až deset lidí denně, většinou jde o muže a nejedná se jen o testování na virus HIV, ale i další nemoci,“ uzavírá pro Olomoucký Report primářka Renata Kučerová.
