Zhruba dvě desítky hrobů, z nichž nejstarší pochází z pozdní doby kamenné a nejmladší z období Velké Moravy, objevili archeologové na trase chystané poslední části dálničního obchvatu Olomouce mezi Slavonínem a Křelovem. Novinářům to dnes řekla Vendula Vránová z Archeologického centra Olomouc. Stavba tříkilometrového úseku dálnice D35 mezi Slavonínem a Křelovem má začít příští rok na jaře a stát bude zhruba miliardu korun. Po jeho zprovoznění, které je naplánováno na rok 2026, by se měly přestat tvořit dlouhé kolony před okružní křižovatkou u hypermarketu Globus na západním okraji města.
Podle Vránové je vyvýšenina nedaleko Olomouce, přes kterou povede nová část dálnice, významným pohřebním okrskem. Nejstarší hroby byly vytvořeny v pozdní době kamenné zhruba 2500 let před naším letopočtem, celkem jich archeologové našli devět. Ve dvou hrobech byla vytvořena dřevěná komora. „V ní byli pohřbeni dva muži význačného postavení, jelikož měli kamenné nástroje, sekerky a keramické nádoby,“ uvedla Vránová. Na vyvýšenině se podle Vránové pohřbívalo i po příchodu Keltů, kteří si zřejmě všimli zdejší mohyly z předchozí doby a pohřbívali v jejím okolí. Z té to epochy pochází sedm nalezených žárových hrobů. Třetí pohřbívací období se týká Velké Moravy, jelikož archeologové objevili čtyři kostrové hroby z 9. století.
Pozemky pod trasou dálnice důkladně prozkoumali také pyrotechnici, jelikož v této části Olomouce se v samém závěru 2. světové války odehrávaly boje mezi sovětskou a německou armádou. „Žádnou nevybuchlou munici jsme bohudík nenašli, nicméně pyrotechnická rizika zda byla značná. V této oblasti totiž probíhaly osvobozovací boje. Sovětské tanky tehdy postupovaly od letiště a ještě 8. května, když Křelovem prchaly kolony německého civilního obyvatelstva i ustupující armády, tak je sovětské letectvo bombardovalo,“ uvedl pyrotechnik Jiří Chládek, podle kterého na bombardování silnice a jejího okolí byly spotřebovány stovky kusů munice. Pyrotechnici našli střepiny dělostřeleckých granátů a velké střepiny z leteckých bomb.
Přípravu stavby poslední části obchvatu Olomouce mezi Slavonínem a Křelovem dlouho komplikovaly spory o vedení trasy v katastru Křelova. Kvůli změně zákona bylo nutné v roce 2018 zopakovat složitý proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí EIA. Poslední úsek dálničního obchvatu Olomouce je součástí dálnice D35. Takzvaná západní tangenta spojí současný konec D35 ve směru od Mohelnice s první etapou obchvatu. Stavba téměř 15 kilometrů dlouhé jižní části obchvatu Olomouce byla dokončena v roce 2003 a stála 4,9 miliardy korun.
