Bílá věž kostela Panny Marie Pomocné zdobí poutní místo a láká do Zlatých hor už dlouhá desetiletí. Byla by to krásná představa, původní kostel z první poloviny 19. století byl ovšem vyhozen do povětří v dobách komunistického režimu. Dnešní Maria Hilf, jak se kostelu také říká, na místě vyrostla v 90. letech.
Historie Maria Hilf se začala psát okolo roku 1718, kdy zde Marie Weisová pověsila obraz pasovské Madony s dítětem, a to kvůli poslednímu přání její otce. Během let se k obrazu začali vypravovat poutníci z blízka i daleka. Jejich cílem se už ovšem stala kaple s vyobrazenou Pannou Marií Pomocnou, protože původní obraz našel nový domov ve farním kostele ve Zlatých Horách.
Poprvé, a ne naposled, bojovalo poutní místo o život během josefinských reforem, kdy přišlo několik příkazů k odstranění kaple. Nenašel se ovšem nikdo, kdo by ho splnil. Maria Hilf tak dál prosperovalo a počet poutníků rostl a rostl. Roku 1841 zde byl vysvěcen kamenný kostel.
V dobách komunistického režimu
Před druhou světovou válkou sem chodilo až 100 tisíc poutníků ročně a ani nacistická okupace Maria Hilf nezničila. Kostelíku se tak stala osudným až komunistická totalita. Nejprve došlo k zákazu poutí a sloužení mší svatých a devastaci výzdoby a vybavení mariánského poutního místa. V roce 1973 pak byla nařízena demolice, nikdo z místních ji však nechtěl provést a musela přijet demoliční četa z Brna. Dne 22. listopadu kostelík vyhodili do povětří a srovnali se zemí. Trvalo přes dvacet let než Maria Hilf opět ožilo. Areál s kostelem, který zde najdeme dnes, byl postaven a vysvěcen v 90. letech.