V noci z 18. na 19. června si připomínáme jedno z největších krveprolití spáchané při odsunu Němců. V sobotu 19. června se zástupci města Přerova v 10 hodin pokloní památce obětí na hřbitově a poté se spolu s dalšími zástupci církve, hosty i veřejností přesunou na místo tragédie – ke kovanému kříži na Švédských šancích.
Před 76 lety, roku 1945, zemřelo na Švédských šancích bezmála 300 nevinných lidí, především žen a dětí. Jednalo se o karpatské Němce a Maďary, kteří se vraceli z války domů ze severozápadních Čech. Mezi zavražděnými bylo ale i několik Slováků.
Masakr nařídil důstojník československé armády Karol Pazúr spolu s osvětovým důstojníkem Bedřichem Smetanou. Čin byl spáchán v důsledku poválečného vyřizování účtů.
Násilím vyvlečeni z vlaku
Na přerovském přednádraží se v ten den potkaly dva vlaky. V prvním přijeli pohraniční Němci, kteří se vraceli zpět na Slovensko. Z Prahy poté přijel vlak plný příslušníků 17. pěšího pluku československé armády, kteří jeli ze slavnostní přehlídky do Petržalky. Karol Pazúr, který lživě tvrdil, že v transportu jsou příslušníci SS, kteří mohou za válečná zvěrstva, začal jednotlivé cestující vyslýchat a obviňovat ze zrady. Pozdější vyšetřování ukázalo, že se Pazúr snažil očistit svou pošramocenou kolaborantskou pověst.
Po výsleších nechal asi 270 lidí dojít na místo zvané Švédské šance u obcí Lověšice a Horní Moštěnice. Tam donutil místní obyvatele hrozbou zastřelením vykopat hromadný hrob a všechny zadržené nechal postřílet. Majetek obětí byl rozkraden.
Aktéři zůstali nepotrestáni
Vyšetřování prokázalo, že zvláště Pazúr si počínal velmi brutálně. Odděloval děti od rodičů a nechal je dívat na jejich smrt, sám zastřelil několik dětí včetně kojenců. Později na svoji obhajobu řekl: „Co jsme s nimi měli dělat, když jsme jim postříleli rodiče.“
Aktéři masakru zůstali vesměs nepotrestáni. Pazúr stanul před soudem. Ten ho v roce 1947 poslal na sedm a půl roku do vězení. Po odvolání prokurátora v roce 1949 trest zvýšil na 20 let. Komunistický prezident Klement Gottwald mu později trest snížil na polovinu a v roce 1951 rozhodl o jeho propuštění na amnestii. Pazúr se potom stal vlivným funkcionářem Svazu protifašistických bojovníků a agentem Státní bezpečnosti. U soudu stanul i Smetana, avšak v souvislosti s jinými vraždami na Slovensku. Po rozsudku však byl osvobozen a uprchl do zahraničí.
Za komunismu se o události mlčelo
„Je to nepochybně nejbrutálnější čin, který se stal na Moravě a Slezsku v první polovině čtyřicátých let minulého století“ říká historik František Hýbl, který se událostí dlouhodobě zabývá. Podle něj ho nelze srovnat ani s masakry nacistů na Moravě. O masakru se v době komunistické diktatury nesmělo mluvit a širší veřejnost se o něm dozvěděla až po roce 1989.
V červnu 2018 byl zde odhalen a vysvěcen přes čtyři metry vysoký kovový kříž zdobený trnovou korunou a průstřely. Kříž vytvořil umělecký kovář Jiří Jurda.
