Jak vypadala sedmnáctiletá žena, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních, už naznačil společný projekt brazilských a českých vědců. Dosud ale nalezená žena nemá žádné jméno. S žádostí o návrhy se tak výzkumníci obrací na veřejnost.
„Například známý ledovcový muž z Tirol dostal podle místa nálezu přezdívku ‚Ötzi‘. Přišlo nám líto, že naše sličná předchůdkyně je taková anonymní, tak jsme uvítali nápad mladečských radních, že by bylo dobré uspořádat anketu mezi veřejností o dívčino jméno,“ uvedl spoluautor výzkumu rekonstrukce dívčiny tváře Karel Drbal ze Správy jeskyní ČR.
Proto se výzkumníci obrací na veřejnost s návrhy na přezdívku či jméno kromaňonské dívky. Ty můžou zájemci zasílat na e-mailovou adresu, případně psát na Facebookovou stránku Mladečských jeskyní. „Spolu s mladečskou radnicí vybereme nejlepších pět až deset návrhů, o kterých by následně veřejnost hlasovala v anketě na webu,“ dodal vedoucí Mladečských jeskyní Ondřej Vlček.
Lidskou lebku v Mladečských jeskyních u litovle na Olomoucku objevil rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy v roce 1881. Nález hlouběji prozkoumal tým odborníků z Brazílie i České republiky a následně digitálně vytvořili forenzní rekonstrukci podoby obličeje ženy. Za českou stranu se podílel právě zmiňovaný Karel Drbal spolu s táborským geodetem Jiřím Šindelářem.
„Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 tisíci lety,“ vysvětlil Drbal s tím, že nalezená fosilie je jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě.
Vídeňské přírodovědné muzeum, kde je originální nález uložený, zpřístupnilo interaktivní online verzi lebky v roce 2021 s názvem Mladeč I. Model inspiroval české a brazislké vědce k vytvoření projektu forenzní aproximace oblličeje. Jelikož vídeňští muzejníci neuvedli rozměry lebky, čerpali autoři údaje z odborné publikace Early Modern Humans at the Moravian Gate z roku 2006.
Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie těl současných lidí. Nakonec vznikly dvě verze obličeje – jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní, barevná, s vlasy a s otevřenýma očima. Tým zveřejnil své poznatky v rámci online knihy Forenzní obličejový přístup k lebce Mladeč 1. Tam podrobně popisují, jak vědci po srovnání lebky s ostatními obdobnými nálezy překlasifikovali pohlaví jejího majitele na majitelku.
Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů zdobených krápníky a sintrovými náteky Mladečské jeskyně vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. Zároveň jde o největší a nejstarší pohřebiště cromagnonského člověka ve střední Evropě. Za rok objevení podzemních prostor se považuje 1826, elektricky osvětlené jsou od roku 1911.
