Olomoucký krajský soud dnes opět odmítl žalobu úřadu veřejného ochránce práv proti územnímu rozhodnutí pro stavbu budovy Šantovka Tower nedaleko městské památkové rezervace v Olomouci. Investor kvůli žalobě a odkladnému účinku nemohl požádat o stavební povolení. Krajský soud se případem začal znovu zabývat poté, co nejvyšší správní soud (NSS) zrušil jeho předchozí verdikt. Tím žalobu ombudsmana v březnu 2022 odmítl. Soudci i tehdy dospěli k závěru, že ochránce práv neprokázal závažný veřejný zájem. Ombudsman Stanislav Křeček dnes řekl, že podá k NSS další kasační stížnost.
„Krajský soud opětovně odmítl žalobu veřejného ochránce práv, neboť dospěl k závěru, že veřejný ochránce práv neprokázal, že by na podání žaloby existoval závažný veřejný zájem. Krajský soud byl vázán zrušujícím rozsudkem NSS, v jeho intencích postupoval, provedl potřebné dokazování, nicméně dospěl k závěru, že žalobce neunesl své důkazní břemeno,“ řekla předsedkyně senátu Barbora Berková. Ombudsman podle ní neprokázal existenci rizika systémové podjatosti úředníků, kteří v územním řízení rozhodovali.
Za projektem 74 metrů vysoké Šantovky Tower stojí skupina Redstone podnikatele Richarda Morávka. S její stavbou nesouhlasí památkáři, podle nichž by poškodila historické panorama. Morávek tvrdí opak. „Jsme rádi, že soud již poněkolikáté svým rozhodnutím potvrdil, že náš právní názor je správný a že všechna rozhodnutí ve věci projektu Šantovka Tower byla učiněna v souladu se zákonem,“ řekl mluvčí Redstone Petr Hlávka.
Rozhodnutí soudu je podle Hlávky precedentem i pro fungování státní správy. „Pokud by úřad veřejného ochránce práv mohl bez dostatečného zdůvodnění a důkazů vstupovat do pravomoci orgánů státní správy a zpochybňovat její rozhodnutí, učinilo by to systém zcela nefunkčním. I tak je smutné, že rozhodování o jednom stavebním povolení může v ČR trvat více než desetiletí,“ dodal.
Žalobu ve veřejném zájmu podala na magistrát v roce 2019 bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, podle které úředníci porušili při rozhodování o Šantovce Tower několik zákonů a umístění stavby povolili na základě nezákonných závazných stanovisek i v rozporu s územním plánem. Územní rozhodnutí ale mezitím nabylo právní moci, investor mohl požádat o stavební povolení. Ombudsmanka proto požádala soud o odkladný účinek žaloby a uspěla. Odkladný účinek přiznal kasační stížnosti i NSS. Jeho senát poté konstatoval, že požadavek závažného veřejného zájmu naplňuje Křečkovo tvrzení týkající se rizika systémové podjatosti úředníků.
Křeček upozornil, že radnice v roce 2010 uzavřela s investorem Šantovky Tower smlouvu o spolupráci, která zahrnovala odpovědnost města za výsledek projektu, což není obvyklé. Ombudsman ale podle soudkyně neidentifikoval mezi zástupci města osobu, která by měla zájem na výsledku řízení, vyjadřovala podporu projektu a mohla působit na příslušné úředníky.
