V červnu nás čekají volby s nejnižší volební účastí – do Parlamentu Evropské unie. Přitom právě z Bruselu, kde parlament zasedá, se mohou volení zástupci z celkem 27 členských států podílet na celoevropských změnách, včetně otázek zemědělství, bezpečnosti a regionálního rozvoje. Jen z Olomouckého kraje kandiduje 32 politiků, z toho 14 je na prvních deseti místech na celostátních kandidátních listinách.
Do volebních místností budou moci voliči po celé republice vyrazit 7. a 8. června. Evropských voleb se účastní občané z celkem 27 členských států. Podle dat Programy do voleb kandiduje z Olomouckého kraje 32 politiků v rámci 16 kandidátních listin.
Poslanci Evropského parlamentu tráví tři týdny měsíčně v belgickém Bruselu, kde Evropský parlament sídlí. Jeden týden měsíčně tráví poslanci na zasedání ve Štrasburku a pravidelně se snaží navštěvovat i svůj volební obvod. Během měsíce musí stihnout jednání s místními organizacemi, lokálními i národními politiky, bussinessmany, odbory či frakcemi. Celkem je v Evropském parlamentu 705 poslanců, z toho 21 českých.
Nejpočetnější zastoupení z Olomouckého kraje v letošních volbách má euroskeptický subjekt PRO vystoupení z EU. V jeho čele stojí Ctirad Musil, předseda strany Moravané. Kandidátka je složená z nominovaných osob ze zmiňované strany Moravané a Sdružení pro republiku – republikánské strany Čech, Moravy a Slezska. Právě předseda republikánů Pavel Mužný je na druhém místě kandidátní listiny. Z celkem 28 osob zapsaných na kandidátní listině mají trvalé bydliště v Olomouckém kraji.
Mimo jiné mají na programu prosazovat založení Středoevropské konfederace, která by sdružovala členské státy, jako je Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko a Chorvatsko, sdružovala po koordinovaném odchodu zmiňovaných států z EU, případně po jejím rozpadu.
Podle politologa jde o legitimní snaha změnit podobu Evropy
Podle politologa Jakuba Janegy z Katedry politologie a evropských studií při Filozofické fakultě Univerzity Palackého lze v posledních letech sledovat trend růstu podobných euroskeptických, ale také populistických, stran a hnutí, a to po celé Evropě. „Nutno ovšem dodat, že například při posledních volbách do Evropského parlamentu, kdy se narativ ještě silně vezl na uprchlické krizi tato uskupení neuspěla tak, jak se očekávalo. I přes to, zde podle průzkumů šance na úspěch určitě existují. Některé strany se snaží také o celoevropskou koordinaci, jako můžeme vidět například u české Svobody a přímé demokracie, která spolupracuje s Front national francouzské političky Marine Le Pen,“ uvedl Janega.
Potenciál na zásadní změny ale podobné strany podle politologa nemají. Jejich politika je příliš odlišná od dominantních politických uskupení, které by podle průzkumů měly uspět a jejich místo bude tak nejspíš v opozici. Jejich úkolem tak bude vyhledat a získat spojence k prosazení svých předvolebních slibů do legislativy, což umožňuje třeba skupina Identita a Demokracie, která podle Janegy sdružuje hlavní evropské populistické a silně euroskeptické strany. Průzkumy tomuto uskupení předpovídají kolem 85 křesel v Evropském parlamentu.
Proč ale vznikají hnutí, která se snaží dostat do orgánu společenství, ze kterého chtějí vystoupit? „Co se týče motivace, tak u části konstruktivních euroskeptiků za tím vidím legitimní snahu prosazovat podobu Evropy, která je dle jejich pohledu tou nejlepší. Najde se tu ale také řada populistických stran, které v tom vidí spíše příležitost se zviditelnit v meziobdobí sněmovních voleb, nebo usilují o zisk finanční podpory od státu,“ vysvětlil Janega s tím, že každá politická strana, hnutí nebo koalice, která v evropských volbách získá alespoň jedno procento z celkového počtu platných hlasů, získá ze státního rozpočtu za každý odevzdaný hlas 30 korun.
Druhou nejpočetnějším subjektem v kraji je SEN 21 + Volt. Z devátého místa se o post europoslance uchází starostka Kamila Navrátilová (SEN 21) z obce Cholina. Proevropská koalice zase jde do voleb s podporou EU jako velmoci a silnou zahraniční a obrannou politikou. Součástí programu je taktéž snaha o zlepšení financování regionálního rozvoje. Hned za Navrátilovou je na kandidátce bezpečnostní analytik Adam Hruška (Volt).
Posledním subjektem, který má alespoň dva kandidáty z kraje je vládní koalice SPOLU. Ze 13. místa kandiduje lidovecký starosta obce Slatinice na Olomoucku Ondřej Mikmek. Na 17. místě kandidátky se zase nachází Petr Sokol (ODS).
Zbylých třináct volebních subjektů má po jednom kandidátovi z kraje. Mezi ně patří Daniela Ostrá, která kandiduje ze druhého místa za Sociální demokracii. Za koalici PŘÍSAHA a MOTORISTÉ kandiduje ze třetího místa zase bývalý olomoucký primátor Antonín Staněk. Ze čtvrtého místa na kandidátce STAN se o post europoslance uchází Radim Sršeň ze Šumperska, který se Evropské unii a diplomacii věnuje na akademické úrovni.
Na šestém místě za stranu REFERENDUM se umístila zase Veronika Khol a za stranu Levice z devátého místa kandiduje chemik Prokop Hapala. Z devátého místa kandiduje taktéž Dušan Kvetovský za hnutí Ladislava Vrábela Česká republika na 1. místě!
Z osmnáctého místa za SPD a Trikolóru se zase o post europoslance uchází hranický zastupitel Martin Malášek. Stejně tak genealog Radek Ocelák za stranu Zelených. Pod kandidátkou jiného subjektu, zaměřeného na práva zvířat, Demokratickou stranu Zelených zase kandiduje Jana Slováková.
Z 24. místa kandiduje za Svobodné Bohuslav Coufal, za Piráty ze stejné pozice olomoucký náměstek pro kulturu a městské části Viktor Tichák. Na 25. místě kandidátky ČSSD je Olga Havlová z Přerovska.
Kandidáti se pohybují na hranici zvolení
Podle politologa Janegy má největší šanci na zvolení Radim Sršeň. „Je na kandidátce poměrně vysoko, jeho hnutí má v průzkumech okolo 10 procent, což by za určitých podmínek mohlo možná i stačit,“ uvedl politolog.
Jisté šance má podle Janegy taktéž Antonín Staněk z koalice PŘÍSAHA a MOTORISTÉ. Ta má v předvolebních průzkumech kolem šesti procent, což by mohlo stačit na postup jednoho až dvou kandidátů. „Uspět by mohla také Daniela Ostrá ze SOCDEM, ovšem pouze za podmínky, že strana získá alespoň 5 % platných hlasů potřebných pro vstup do Evropského parlamentu,“ navázal Janega.
Přesto se ale Janega domnívá, že se všichni výše zmínění kandidáti pohybují na velice nejisté hranici zvolení. „Velmi bude záležet, kolik jejich strany nakonec budou schopny získat hlasů, přední pozice na kandidátkách by jim ale mohla pomoci,“ vysvětlil. „U ostatních kandidátů ze seznamu je ve spojení jejich pozice na kandidátce a současných předvolebních průzkumů spíše nepravděpodobné, že by se do Evropského parlamentu mohli dostat,“ doplnil.
Největší zastoupení má okres Olomouc s celkem 18 kandidáty. Následuje Přerovsko s 9 osobnostmi. Ze Šumperka se do EP pokouší dostat 3 kandidáti, z Prostějovska pouze 2. Za Jesenicko nekandiduje v letošních volbách nikdo.
O chladném přístupu Čechů k Evropským volbám svědčí také statistiky o volební účasti v minulých volbách. Poslední volby do europarlamentu proběhly 24. května 2019. Tehdy se voleb zúčastnilo 2 388 304 voličů z ČR, z celkově 8 316 737 možných. Volební účast tedy byla 28,72 procent. To je ale dlouhodobým trendem v případě Evropských voleb v České republice.
Na podobných číslech se pohybovala volební účast taktéž v Olomouckém kraji. Nejvíce voličů mělo opět Olomoucko. Následovaly okresy Šumperk, Přerov a Prostějov. Nejmenší volební účast byla na Jesenicku.
Volby do Evropského parlamentu se v Česku konají 7. a 8. června 2024. Hlasovat může každá osoba starší 18 let. Občané Česka i jiných členských států EU mohou volit za předpokladu, že jsou přihlášeni k trvalému nebo dočasnému pobytu v Česku, a to nejméně 45 dnů před volbami.
Podle práva EU musí všechny země používat volební systémy, které zajistí poměrné zastoupení, což znamená, že počet volených členů každé strany závisí na podílu volebních hlasů, které strana obdržela. Česko používá preferenční hlasování, které umožňuje voličům možnost dávat preferenční hlasy v rámci seznamu stran, které si zvolí. Kandidáti, kteří dostanou většinu preferencí, budou s větší pravděpodobností zvoleni.
