Masožravé asijské liány lovící hlodavce i velké exempláře masožravek staré 30 let budou od soboty k vidění na výstavě Živé pasti, která bude ve sbírkových sklenících olomouckého Výstaviště Flora do neděle 9. června. Výstava je letos zaměřena na vodní masožravé rostliny, vystavena bude i vzácná aldrovandka měchýřkatá.
Výstava je prodejní a návštěvníci získají i cenné rady pro pěstování rostlin.
Sbírkové skleníky na výstaviště zaplnily stovky masožravých rostlin ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy. „K vidění je například jedna z největších rosnatek na světě – rosnatka královská z jižní Afriky. Anebo rosnatka kapská považovaná za nejúčinnější masožravku v boji proti octomilkách, která taktéž pochází z jižní Afriky,“ uvedla pěstitelka Markéta Aurbrechtová, která se na pořádání výstavy podílí.
Návštěvníci mohou spatřit také trpasličí rosnatky z Austrálie, které patří mezi nejmenší masožravé rostliny na světě. „Vystaveny jsou i masožravé bromélie a raritní heliamfory z těžko přístupných Stolových hor Jižní Ameriky,“ podotkla Aubrechtová. Na výstavě nebude chybět ani mucholapka podivná, což je zřejmě nejznámější masožravá rostlina na světě. „Rychlost pohybu čepelí mucholapky podivné je bleskurychlá. Uzavře kořist do svých pastí do půl vteřiny,“ podotkla Aubrechtová.
Masožravé rostliny při lovu kořisti používají několik účinných strategií. Například mucholapka podivná má speciální past, kterou po příletu hmyzu bleskurychle zaklapne. Jiné masožravé rostliny používají lepivé pasti. Samostatnou kapitolou jsou gravitační pasti, do kterých hmyz spadne, aniž se o to rostlina sama zasloužila. Hmyz přiláká pomocí sacharidové vůně a často i červeného zabarvení listu ve tvaru trubice. Některé masožravky nepohrdnou ani větším soustem. Například láčkovky na Borneu můžou vytvořit až 70 centimetrů dlouhé pastičky ve tvaru konvičky s nepohyblivým víčkem, kterým se říká láčky. Tyto pasti pojmou i dva litry trávicí kapaliny a rostlina do nich může chytit ještěrku, žábu i menšího hlodavce.
Mnohé masožravé rostliny rostou běžně při zemi, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů. Mnoho druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené v zemi. Všechny pasti jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci. V Česku roste 13 původních druhů masožravých rostlin a dva kříženci, některé dokážou pozřít drobné mušky.
