Poblíž Olomouce našli archeologové dvě významná pohřebiště. Při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice mezi Křelovem a Neředínem objevili mimo jiné největší pohřebiště nitranské kultury ze starší doby bronzové na střední Moravě.
„Díky laboratorním analýzám můžeme rekonstruovat fyzický vzhled tehdejších obyvatel, jejich zdravotní stav, stravovací návyky, genetickou příbuznost i migrační strategie,“ vysvětlila vedoucí výzkumu archeoložka Vendula Vránová.
Hroby ale neobsahovaly jen kosterní pozůstatky. Archeologové z Archeologického centra Olomouc (ACO) našli také milodary. Mezi nimi i měděné ozdoby, kostěné korálky, kamenné šipky, měděný prstýnek nebo kostěná šídla. „Mezi objevenými artefakty jsme našli také typický měděný náramek ve tvaru vrbového lístku,“ dodává Vránová. Muži a ženy byli pohřbíváni odlišným způsobem, jak v poloze těl, tak v předmětech, které je doprovázely na onen svět. Muži například dostávali kančí kly a lovecké nástroje, zatímco ženy měly v hrobech šperky a korálky z parohů.
Na pohřebišti archeologové nalezli také hroby kultury se šňůrovou keramikou. Kromě bohatých nálezů jsou tyto hroby zajímavé i tím, že hroby z nitranské kultury a kultury se šňůrovou keramikou se vzájemně nenarušovaly. Starší hroby byly pravděpodobně označeny mohylami, které výrazně dominovaly krajině. Objev naznačuje, že mladší kultura projevovala úctu ke starším hrobům.
V části Křelova u Břuchotína jinak nazývaná jako „Sedmiměřičná“, kde archeologové identifikovali čtyři různé pohřební období. Oblast byla využívána pro pohřební účely více než 3 000 let, od konce pozdní doby kamenné až do 9. století, kdy zde žilo slovanské obyvatelstvo na území Velkomoravské říše.
Významným nálezem je i hrob germánského bojovníka se štítem a železným kopím z 3. století, který je prvním takovým objevem na střední Moravě. Na pohřebišti odborníci také odkryli sedm žárových hrobů, kde odborníci nalezli typické kovové šperky spojené s Kelty.
Záchranný archeologický výzkum na trase D35 v úseku mezi Křelovem a Slavonínem probíhal od srpna 2023 do dubna 2024. Nyní budou archeologové analyzovat nalezené artefakty a kosterní pozůstatky. Laboratorní analýzy přinesou nové poznatky o fyzické podobě tehdejších obyvatel, jejich zdravotním stavu, výživě a genetické příbuznosti. „Naše práce v terénu skončila, ale teď nás čeká ta nejdůležitější část – detailní analýza a interpretace nálezů,“ uzavírá Vránová.
