Zoo Olomouc hlásá do světa, že se ve skupině kotulů veverovitých narodilo první letošní mládě. „Matka o něj vzorně pečuje a vozí ho bezpečně na svém hřbetě. Trochu připomíná malý batůžek. Ještě několik samic se pyšní velkými bříšky, a tak vbrzku budou následovat další porody v této dobře fungující skupině,“ uvádí zooložka Jitka Vokurová.
Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově se v ní narodilo 142 mláďat. Kotulové nemají rádi potravu bohatou na vodu. Často jsou viděni, jak se přebytečné vody zbavují pomocí ocasu, kterým ji vysouší podobně jako utěrkou. Ocas (dosahující délky okolo 40 cm) není oproti ostatním malpovitým primátům chápavý.
Kotuli se dorozumívají pestrou škálou zvuků, mezi které patří i ty evokující ptačí švitoření. Mimo jiné jim ocas slouží k lepšímu udržení rovnováhy ve větvích. Ve skupinách jsou dominantní samice. Mají přísně stanovenou hierarchii. Na výchově mláďat se podílí i další samice tzv. „tety“. V chovu nemusí být vždy nejúspěšnější samec postavený v hierarchii nejvýše, ale důvod proč tomu tak je, se doposud nepodařilo odhalit. Skupiny kotulů se zpravidla potkávají u zdroje vody, ale zpravidla nedochází k žádným atakům. Skupiny se po krátkou dobu mezi sebou zcela tolerují.
