Uvažovaná stavba železničního tunelu pod Červenohorským sedlem na Jesenicku, která má stát zhruba 18 až 19 miliard korun, by podle odborníků byla ekonomicky rentabilní. Finanční přínosy z úspory jízdních dob a nákladů na dopravu cestujících a zboží by totiž převýšily investici do vybudování tunelu. Stavba tunelu, o které se zatím pouze diskutuje, je zároveň technicky proveditelná. Informace pochází z územní studie prodloužení železnice z Koutů nad Desnou do Jeseníku, kterou pro hejtmanství loni zpracovala firma PRO CEDOP.
Krajský úřad studii případného železničního tunelu pod Červenohorským sedlem a navazujícího koridoru do Zábřehu zadal na základě požadavku starostů Svazku obcí údolí Desné. Studie hodnotila propustnost území a jeho připravenost z pohledu územního plánování. Zaměřená byla také na odhad investičních nákladů i přínosy tohoto projektu z pohledu dopravy a ekonomiky provozu.
Studie posuzovala variantu stavby dvou tubusů pod Červenohorským sedlem, z nichž každý by měřil 7150 metrů. Celkové investiční náklady odborníci vyčíslili na 18 až 19 miliard korun, což při zohlednění životnosti tunelu vychází na 260 až 270 milionů korun za rok. „Tyto náklady zřejmě ospravedlní přínosy, které jen v úsporách jízdních dob a v omezení externích nákladů dopravy přináší více než 311 milionů korun za rok. Je tedy vhodné pokračovat dalšími navazujícími stupni dokumentace a v nich zpracovat projekt podrobněji,“ uvedli autoři studie.
Autoři studie vypočítali, že cesta vlakem z Šumperka do Jeseníku by díky tunelu zabrala jen 23 minut, zatímco nyní autobusem trvá 80 minut a vlakem přes Hanušovice 105 minut. Vlakové spojení Prahy a Jeseníku by se zkrátilo z 225 minut na 160 minut. Lidé by se mohli dostat vlakem z Olomouce do polských Glucholaz za 75 minut.
Případná stavba tunelu pod Červenohorským sedlem by podle hejtmana Josefa Suchánka (STAN) ale byla výrazně nad finančními možnostmi místních samospráv. Projekt by se neobešel bez dalších zdrojů financování, například od státu. Hejtmanství projekt průběžně konzultuje se zástupci měst a obcí, kterých se týká. Při řešení železničního napojení Polska a Jesenicka na hlavní trať v Zábřehu je podle hejtmanova náměstka Jana Šafaříka (KDU-ČSL) nutné zvážit i druhou variantu, kterou je modernizace trati přes Ramzovské sedlo.
O stavbě tunelu pod Červenohorským sedlem se diskutuje od 90. let minulého století, hovořilo se tehdy hlavně o silniční variantě. Společnost Lesostavby usilovala o jeho vybudování od roku 1998. O šest let později dalo projektu zelenou ministerstvo životního prostředí. Firmě se ale nepodařilo získat status veřejně prospěšné stavby, jen u takové stavby ale zákon připouští vyvlastnění pozemků. S projektem od počátku nesouhlasili ochránci přírody, varovali před nárůstem automobilové dopravy v této části Jeseníků. Proti projektu byly také některé obce. Automobily nyní jezdí po opravené silnici přes Červenohorské sedlo, železnice končí na šumperské straně pod sedlem v Koutech nad Desnou.