Útroby Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku zdobí skleněné objekty skláře Ondřeje Strnadela. Návštěvníci je uvidí na prohlídkových trasách. Výtvarník se při tvorbě děl inspiroval jeskynním prostředím, ale i řekou Bečvou, svítidla a světelné instalace vznikly ve spolupráci s Mikulášem Parmou. Sezonní výstava letos nese název Světlo sklem. Otevřena bude v interiérech jeskyně do konce října, řekla dnes vedoucí jeskyní Barbora Šimečková. Jeskyně pořádají výstavy současného výtvarného umění už přes 30 let.
„Ondřej Strnadel je sklářský výtvarník a také pedagog, učí na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí. Koncepci výstavy jsme nechali na něm, některé objekty stvořil přímo pro konkrétní místa a zákoutí v jeskyních. Vytvořil objekty inspirované jeskynní výzdobou, a to nejen ze Zbrašovských jeskyní, ale i z jiných jeskyní,“ uvedla Šimečková.
Návštěvníci kromě sklářských instalací inspirovanými jeskynními výzdobami mohou zhlédnout i objekty pramenící z inspirace řekou Bečvou. „Autor je z Valašského Meziříčí, kde má Bečva ústřední roli. V řece lze dodnes nalézt kromě omletých kamenů také omleté zbytky z valašských skláren, které si Bečva přetvořila do oblázkovitých tvarů. To skláře zaujalo, tyto tvary dokáže vyrobit ze skla a navíc jako svítidla. Mnohé objekty tak mají v sobě světelný zdroj. Tato část výstavy vznikla ve spolupráci s jeho kolegou Mikulášem Parmou,“ doplnila Šimečková.
Současné výtvarníky na výstavách v netradičním prostředí představují Zbrašovské aragonitové jeskyně přes tři desítky let a v soustavném pořádání těchto výstav jsou ojedinělé. Loni tyto prostory zdobila výtvarná instalace sklářských výtvarníků ze studia Crystal Creative s názvem DNA, která využívala ultrafialové osvětlení. V minulosti mohli návštěvníci jeskyní vidět třeba sochy lidských postav výtvarníka Michala Trpáka, ale i akademického sochaře Miroslava Machaly a sochaře Olbrama Zoubka. Pravidelně se zde představují také mladí výtvarníci, ať už to byli studenti sklářské školy z Valašského Meziříčí či z ateliéru sochařství Fakulty umění Ostravské univerzity.
Podle správkyně jeskyní jsou díla pro tyto výstavy vybírána tak, aby bez újmy odolaly téměř stoprocentní vlhkosti vzduchu a čtyřměsíční instalaci v podzemí. Nejčastěji jsou to tedy díla z laminátu, plastu, umělého kamene, skla nebo keramiky.
Podobné oživení každoročně chystají v Olomouckém kraji také pracovníci jeskyně Na Špičáku u Supíkovic na Jesenicku. Návštěvníci si tam mohou pod zemí pravidelně poslechnout koncerty pěveckých sborů.