Velikonoční svátky klepou na dveře a s nimi ruku v ruce i dlouholeté tradice, které si dnes mnozí upravují po svém. Přestože jsou Velikonoce úzce spjaté s křesťanstvím, jejich podoba se v průběhu let proměňovala, a tak mají dnešní oslavy často jen málo společného s těmi původními. Pro někoho svátky znamenají jen pár dní jarního volna, pro jiného každoroční nepříjemnou povinnost. Vyrazili jsme do ulic Olomouce a zeptali se kolemjdoucích, jak svátky slaví a jak nazývají tradiční pomlázku.
Jakub, 22, student VŠ
Poslední dobou žádné velikonoční tradice nedodržuji. Když jsem byl menší, jezdili jsme na návštěvu za rodinou. Tradice jsme nikdy příliš nedodržovali – vajíčka jsem v životě barvil možná jednou, moc si z toho nepamatuju. Jsem původem ze Slovenska, takže používám spíš slovenské výrazy – šibanie a korbáč. Na slovo pomlázka bych si, upřímně, ani nevzpomněl.
René, 37, majitel obchodu s videohrami
Míváme beránka, ale jinak maximálně „sešvihám“ svoji ženu a dceru. Tím to tak nějak končí. Té aktivitě říkám tyranie a jelikož jsem líný plést pomlázku, používám většinou jen nějaký klacek. Velikonoční vajíčka nezdobíme.
Jana, 43, prodavačka
U nás doma se Velikonoce nijak nepřehání. Sama ten svátek moc nemusím. Maximálně nazdobíme pár kraslic a necháme se s dcerou vymrskat příbuznými. Ráda si jarně vyzdobím byt, ale nic zvláštního většinou nechystáme, za mě je to už přežitek. Pletené pomlázce říkáme pomlázka a chodí se mrskat nebo na mrskačku.
Bedřich, 22, student VŠ
Když jsem ještě bydlel u rodičů, barvili jsme s mámou vajíčka a pletli tatary. Vždycky jsme měli hodně sladkostí, ale jinak žádné speciální jídlo – ani beránka. S tátou jsme potom jeli na šmigrust za nejbližší rodinou. Kraslice jsme většinou barvili na hnědo slupkami od cibule.
Miroslava, 67, důchodkyně
Teď už Velikonoce moc neslavíme, ale dřív jsme tradice dodržovali. Hlavně děti to bavilo, ale dospělí chlapi se vždycky opili a já jsem to potom musela uklízet. Už to nijak nepřeháníme. Dřív jsme barvili vajíčka kupovanými barvami, slupkami od cibule, nebo se na ně malovalo. Vždycky jsem napekla nějakou buchtu a přichytala chlebíčky s vaječnou pomazánkou. Chodívalo se na mrskút a mrskalo se tatarem, nebo pomlázkou.
Marek, 51, skladník
Velikonoce slavíme celkem standardně – sejdeme se s přáteli nad dobrým jídlem a něčím ostřejším, v pondělí dopoledne chodíme se synem mrskat. Manželka většinou obarví pár vajíček, ale toho se moc neúčastním, takže nevím, jak to dělá. Jak jsem říkal, u nás se chodí mrskat tatarem.
