S teplým počasím se pojí rojení kůrovců, a tak Lesy ČR začínají podnikat kroky v rámci protikůrovcových opatření. Po kalamitě, která celou republiku zachvátila v posledních letech, situace v tomto roce konečně začíná pro naše lesy vypadat nadějně. V Olomouckém kraji už s kůrovci úspěšně bojujeme od roku 2022, kdy se podařilo největší krizi zažehnat. I letos je ale potřeba se pomalu začít na škůdce chystat, aby se nevrátili.
Blíží se teplé počasí a s ním také rojení kůrovců. Zatím je na ně ještě příliš chladno, ale pro lesníky už je nejvyšší čas se na škůdce začít chystat. V porostech zatím připravili asi 50 tisíc metrů krychlových lapáků. „Ležící kmeny škůdce přitahují postupně vysychajícím lýkem. Během teplých dní je obsadí, aby v nich nakladli vajíčka a mohly se vyvíjet larvy,” popsal výrobně-technický ředitel Lesů ČR Libor Strakoš. „Lapáky pak z lesa odstraníme a nachystáme nové,“ dodal. Základem účinné ochrany lesa je podle něj odchyt kůrovců během rojení a neustálé vyhledávání a odstraňování stromů co nejrychleji po napadení.
Loni Lesy ČR zpracovaly jen 555 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů, tedy 5,8 procent objemu vytěženého v roce 2019, kdy kalamita vrcholila. A letošní objem by měl být ještě menší. „Díky naší spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR dnes dokážeme postižené stromy včas najít, účinně asanovat a kůrovce odchytnout. Těžíme jen malé skupiny, takže nevznikají holiny a les se přirozeně obnovuje,“ vysvětlil Strakoš.
V souvislosti s kůrovcem znamená asanace dřeva nebo stromů napadených škůdcem – tedy opatření, která zabrání dalšímu šíření kůrovce a pomáhají chránit okolní lesy. Jde o klíčový pojem v lesnictví a ochraně lesa. Cílem asanace je zabránit tomu, aby se z napadeného dřeva vylíhl nový kůrovec a napadl zdravé stromy v okolí.
Lesy ČR nově využívají také moderní technologie, které lesníkům umožňují vyhledávat stromy napadené kůrovci i na větší vzdálenost pomocí dronů nebo družicových snímků. O informace se navíc dělí s dalšími vlastníky a správci lesů. Díky nim tak snížily objem napadených stromů například Vojenské lesy a statky.
Většinu ploch, které musely být vykáceny během kalamity v několika posledních letech, se už podařilo Lesům ČR obnovit a další nevznikají. „Zalesnění holin dokončujeme. Letos obnovíme téměř 13 tisíc hektarů, z toho devět a půl tisíc hektarů sazenicemi nebo síjí semen, zbytek přirozeně,“ uvedl ředitel Strakoš. Jarní práce v lese se tedy vrací do starých kolejí. Lesníci prořezávají mladé porosty, dosazují nové a chrání je před škůdci a zvěří. I těžba se začíná vracet do situace před kalamitou. Letos je naplánováno 5,1 milionů metrů krychlových zpracovaného dřeva, což představuje 63 % dříví celkového letošního objemu.
Boj s kůrovci pokračuje i v Olomouckém kraji, přestože zde už žádné kalamitní oblasti nenajdeme. Občas se ale objevují malá ohniska, která se musí rychle zpracovat tak, aby se kůrovec nešířil dál. V lesích spravovaných Lesy ČR už je proto nachystáno 18 870 lapáků a 1472 lapačů. Naprostá většina se jich pak nachází v olomoucké části Jeseníků. Jen v této oblasti bylo připraveno téměř 14 tisíc lapáků a asi 1100 lapačů.
V CHKO Jeseníky navíc platí přísný zákaz zpracovávání kůrovcového dříví. „Kromě toho, že se tak může kůrovec z napadených stromů v těchto oblastech nekontrolovatelně šířit dál, zůstává tam po něm mnoho souší, které ohrožují návštěvníky,” vysvětlila pro Report mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Na Olomoucku se podařilo kůrovcovou kalamitu zmírnit už v roce 2022. Vrchol kalamity se odehrával v roce 2018, kdy bylo zpracováno 569 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů. Od tohoto roku bylo vytěženo 1 871 tisíc metrů krychlových. „V loňském roce Lesy ČR v Olomouckém kraji zpracovaly 113 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů, což představovalo 18,7 % z celkových těžeb,” uvedla Jouklová.
Od roku 2015 se podařilo zalesnit 12 000 hektarů holin, které v Olomouckém kraji zůstaly, a letos je naplánováno zalesnění dalších 750 hektarů. V Jeseníkách je pak naplánována obnova 710 hektarů lesů. „280 hektarů přirozeně ze semen a plodů stojících stromů, na 430 hektarech vysadíme různé druhy dřevin, celkem 2,5 milionů sazenic,” řekla Jouklová.
