V létě obvykle trávíme více času venku, častěji sportujeme a provozujeme aktivity, které nejsou pro náš běžný režim typické – a to platí jak pro dospělé, tak zejména pro děti, které mají prázdniny. V důsledku nových aktivit a neodhadnutí možností pak v letních měsících každoročně roste počet úrazů, které mohou v nejhorších případech děti ohrozit i na životě.
„Nejčastěji během letních měsíců řešíme zlomeniny končetin, úrazy hlavy, různé zhmožděniny a tržné rány, ale také popáleniny nebo otravy,“ vyjmenovává primář dětského oddělení Nemocnice AGEL Šternberk Štěpán Malec, kde během prázdninových měsíců zdravotníci každoročně ošetřují přibližně o 30 procent dětí více, než v jiných obdobích roku.
„Okolnosti bývají různé, u malých dětí jsou časté pády z prolézaček, na hřištích, ale třeba i v interiérech. U starších dětí jsou velkým problémem trampolíny, časté jsou také pády z kola a různá zranění při sportech,“ doplňuje primář Malec. Samozřejmostí by proto podle primáře mělo být nošení ochranných pomůcek při sportech, ať už jsou to rukavice, brýle, helma či chrániče. Zároveň je vhodné nepřeceňovat síly dětí a nové aktivity je učit postupně. Pokud už ke zranění přeci jen dojde, je na místě vyhledat odbornou pomoc – v případě zlomenin a tržných ran na chirurgické ambulanci, v ostatních případech na pediatrii.
Samostatnou kapitolou letních zdravotních komplikací jsou pak úrazy ve vodě a tonutí. „Děti by měly při vodních sportech mít vždy záchrannou vestu a při plavání by měly být pod bedlivým dohledem dospělých. I dítě, které plavat umí, se může například vylekat, zpanikařit, a začít se topit. Malé děti je pak potřeba hlídat bedlivě kdykoliv, kdy je vodní plocha v dosahu – ať už jde o jezero, nebo malý domácí bazének. Stačí chvilka nepozornosti a dítě se v tichosti a bez povšimnutí může začít topit,“ varuje Malec s tím, že následky delšího tonutí bývají již nevratné a mnohdy mohou končit i ztrátou života.
Méně obvyklou, nicméně nijak vyloučenou situací pak v létě může být i střet se zmijí, jejíž jed může být zejména pro dítě smrtelně ohrožující. „Pokud by dítě uštkla zmije, je potřeba znehybnit postiženou končetinu a co nejdříve přijet do nemocnice. Nedoporučuji žádné zaškrcování, rozřezávání rány, vyplachování ani vysávání jedu. Vhodnější je dítě uklidnit a vyhledat odbornou pomoc,“ radí závěrem Štěpán Malec.