Po Večeru duchů přichází radostné období pro naše zvířata. Dýní si tak užijí nejen návštěvníci. V rámci enrichmentu jsme do nich umístili všemožné dobroty v podobě červů, rozmanitého ovoce, potkanů. Hodovalo se u medojedů, hrabáčů a surikat.
„Pro naše zvířata je to zpestření, přijímání potravy formou zábavy. Dýně slouží jako úkryt rozmanitého krmiva, ke kterému se zvířata dobývají. Mnohdy v dýni (jako v případě surikat) zmizí úplně celá až po ocas. Samice hrabáče si dnešní hostinu také náležitě užila. Chodila od dýně k dýni a dlouhými drápy a jazykem se snažila dostat i k tomu poslednímu červovi,“ uvádí ošetřovatelka Petra Jelínková.
Co vlastně znamená enrichment? Obohacení života zvířat, která nežijí ve volné přírodě. Jde o to, aby se zvířata povzbudila k činnostem, které jsou pro ně přirozené, aby žila v prostředí, které jejich domovinu připomíná. Ve volné přírodě jim lov a následné dobývání kořisti zaberou mnoho času. Ten je třeba v zoo náležitě využít tak, aby se nenudila. Zvířata prospívají a úspěšně se rozmnožují, mají-li vhodné chovatelské podmínky, mezi které nepatří pouze zajištění nejzákladnější péče. Chovatel, který se zvířetem pracuje denně, spokojené zvíře od nespokojeného rozpozná jednoznačně. Ve všech pokrokových zahradách je toto slovo skloňováno dnes již automaticky.
Do enrichmentu patří vše, co souvisí s prostředím zoologické zahrady, v němž se zvíře pohybuje, s jeho krmením, ale i jeho zábavou. Dnes zahrady dbají na to, aby se výběhy co nejvíce připodobnily prostředí, v němž zvířata žijí ve volné přírodě. Potrava představuje nejčastější způsob využití enrichmentu. Stačí, když zvíře nedostane svou potravu připravenou do misky a k jejímu získání musí vyvinout činnost a hledat ji. Oblíbeným postupem jsou třeba vydlabané dýně, zamražení potravy do ledu, naplnění bambusového tubusu červy, případně jakékoliv pletence z hasičských hadic, v nichž může být potrava rovněž uschována. Jaguárům se maso věší na strom pomocí kladky.
