Javoříčské jeskyně na Olomoucku obhájily prvenství v počtu netopýrů a vrápenců. Při pravidelném sčítání v celém rozsáhlém systému jeskyní celkem 15 sčitatelů z řad ochránců přírody a jeskyňářů letos v lednu zastihlo a zaevidovalo 6447 kusů zimujících letounů sedmi druhů. Jeskyně na severu Drahanské vrchoviny nedaleko od Litovle, které jsou známé svou rozmanitou krápníkovou výzdobou, tak podle odborníků opět potvrdily titul největšího známého zimoviště netopýrů a vrápenců na území České republiky, sdělil mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš.
Nejpočetnějším byl vrápenec malý s počtem 658 kusů, dále netopýr brvitý (208 kusů), netopýr velký (46 kusů), netopýr vodní, netopýr řasnatý, netopýr Brandtův, netopýr vousatý a netopýr ušatý. Početnost létajících savců v oblíbeném podzemním labyrintu pod kopcem Špraněk u Javoříčka byla srovnatelná s předchozími roky. „A to je odhadem tak jedna třetina ze skutečného počtu, další letouni jsou pravděpodobně ukryti v různých škvírách v horních partiích jeskyní, kam nedohlédneme,“ doplnili ochránci přírody.
Netopýrům podle vedoucího jeskyní Martina Koudelky podmínky v této lokalitě svědčí. „Jsou zde vhodné podmínky přímo v zimovišti, to znamená optimální teplota, vysoká vzdušná vlhkost. Zároveň ale musejí být vhodné podmínky i v letním období, kdy nejsou netopýři v jeskyních, ale venku – tady v okolí je několik letních kolonií, na kterých odchovávají svá mláďata,“ řekl již dříve. Vzhledem k tomu, že lidé si s netopýry a vrápenci v členitém krasovém systému nijak nezavazí, průvodci zvou návštěvníky do Javoříčských jeskyní i v zimě – ve všedních dnech v 10:00 a ve 13:00.
Netopýři se podle odborníků bezproblémově orientují v temných dutinách díky takzvané echolokaci. „Ne všichni ale spí celou zimu. Občas se i proletí podívat se ven, jak prokázaly záznamy ze zařízení ve vstupních dveřích monitorující počty vletů,“ dodal Pavel Gejdoš.
Javoříčské jeskyně jsou jednou z nejdéle sledovaných chiropterologických lokalit v České republice, odborníci život letounů v podzemí pod národní přírodní rezervací Špraněk systematicky monitorují od roku 1989. První zmínka o zdejších netopýrech pochází od pražského zoologa – entomologa a zakladatele chiropterologie Friedricha A. Kolenatiho z roku 1856. Popisuje, že mu netopýry z „vápencové jeskyně u Bouzova“ 16. ledna dodal lesní geometr Schrodt.
Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk, který dal jméno i národní přírodní rezervaci nad jeskyněmi. Podstatná část jeskyní byla objevena již v roce 1938 a zpřístupněna veřejnosti v roce 1953. Jeskyně jsou proslulé bohatou a pestrou krápníkovou výzdobou, doplnil mluvčí Správy jeskyní ČR.
