Ostatky nalezené v roce 2017 v malované dřevěné truhle v sakristii kaple Klášterního Hradiska v Olomouci patří přemyslovským knížatům Otovi I. a Otovi III. a jejich manželkám. Potvrdili to archeologové po dlouholetém výzkumu za pomoci DNA a radiouhlíkové metody datování, do kterého se zapojilo několik desítek vědců, řekl dnes Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze. Na výsledek bádání upozornil Radiožurnál. Výzkum však stále ještě pokračuje, chybí ještě ztotožnit dva jedince, doplnil Frolík. Nalezené ostatky by se poté měly vrátit zpět do Olomouce.
K jejich ztotožnění pomohly vědcům nejen výsledky DNA a radiouhlíkového datování, ale i výzkum z oblasti antropologie či stravy jedinců. „Na základě této kombinace máme identifikovaného Otu I. a jeho manželku Eufemii, jeho vnuka Otu III. a jeho manželku Durancii. Toto rozlišení umožnilo právě C14 (radiokarbonová metoda datování), neboť jedny ostatky jsou staršího data a jedny mladší. Pak zde máme jednoho ze synů Oty III. – Břetislava, nebo Vladimíra a ztotožněnou dceru Marii,“ uvedl archeolog.
Olomoucký kníže Ota I. zvaný Sličný (1045 – 1087) byl nejmladším synem Břetislava I. a jeho manželky Jitky, je zakladatelem kláštera Hradisko v Olomouci, který patří k nejstarším na Moravě. Jeho žena Eufemie byla uherskou princeznou. Jeho vnuk Ota III. (1122 – 1160) byl knížetem olomouckého údělu v letech 1140 až 1160 a za manželku měl ruskou šlechtičnu Durancii.
Ztotožnění přemyslovských knížat Oty I. a Oty III. je podle odborníků průlomové. „Jsou to jediní moravští Přemyslovci, které máme k dispozici, a jsou tak jediným srovnávacím materiálem pro pražské Přemyslovce. Měli jsme ještě možnost zkoumat ostatky Valentina Hrbatého, což byl poslední Přemyslovec opavské větve, který byl pohřben v polské Ratiboři. Kosti jsou však natolik kontaminované, že se nám nakonec nepodařilo určit ani pohlaví, takže jsme jej potvrdit nemohli,“ doplnil Frolík. Výsledky výzkumu jsou podle něj unikátní také v tom, že se podařilo ztotožnit jednu ucelenou část přemyslovské rodiny.
Ostatky olomouckých Přemyslovců měly přitom bouřlivý osud – i podle historika Leoše Mlčáka mají totiž za sebou strastiplnou pouť, několikrát se podle dochovaných pramenů stěhovaly. Přesto zůstaly zachovány v relativně dobrém stavu, na čemž má svůj podíl i netradiční způsob uchování. „Podle archivních pramenů byly kosti v roce 1675 omyty horkým vínem,“ řekl již dříve ČTK historik Leoš Mlčák.
Ostatky vyzvedli archeologové v Olomouci v srpnu 2018, bádání odborníků trvalo několik let, na délce trvání se podepsala i pandemie koronaviru. Výzkum však podle archeologa nekončí – ke ztotožnění zůstávají odborníkům dva jedinci. Kromě určení totožnosti jednoho ze synů Oty III. neznají ještě totožnost třetího muže, pravděpodobně může jít o opata Jana. Pracovat chtějí i na rekonstrukci obličejů přemyslovských knížat. Informace k výsledkům bádaní budou zveřejněny na chystané výstavě v Arcidiecézním muzeu v Olomouci, kde mají být vystaveny schránky, ve kterých byly uloženy. Samotné ostatky olomouckých Přemyslovců by se poté měly slavnostně vrátit zpět do kaple svatého Štěpána Klášterního Hradiska.
