Moravské divadlo Olomouc připravilo na páteční večer premiéru muzikálu ELA! Ten mapuje život automobilové závodnice Elišky Junkové. I když závodila jen pět let, vyhrávala jeden závod za druhým a ani po konci kariéry na automobilový sport nezanevřela. Přinášíme rozhovor s režisérem muzikálu Romanem Venclem, který s divadelním ansámblem hru o olomoucké rodačce nastudoval.
Jak byste představil muzikál a dámu silnic z Olomouce?
Začínáme děj ve 20. letech, kdy si vzala Čeňka Junka a stala se z Alžběty Pospíšilové Eliškou Junkovou. Měla krátkou pětiletou závodní kariéru. Aby byl děj pestřejší, máme na jevišti Elišky dvě. Kromě Natálie Tichánkové hraje pak v období přelomu 70. a 80. let Junkovou Vlasta Hartlová. Jde o Junkovou v pokročilejším věku, která se ohlíží za sebou a za svými rozhodnutími, která udělala a jestli byla správná.
Bude v muzikálu figurovat i Olomouc?
Samozřejmě, a hned několikrát. Eliščin tatínek nesl velice těžce, že jeho dcera chce být automobilovou závodnicí. Představoval si, že z ní bude operní zpěvačka, nebo klavíristka, protože motosport teprve začínal. To jsou okamžiky, kdy se ve hře vracíme do Olomouce, právě v podobě výpovědí rodiny Elišky.
Z jaké představy vznikla snaha zpracovat příběh jako muzikál?
Tomáš Syrovátka, autor textu, psal před lety rozhlasovou hru k výročí Junkové. S tématem se seznámil a přišlo mu, že by mohlo jít o materiál, který si zaslouží rozpracovat do celovečerní hry. Napsal nám do divadla, přišel s tím, že by si představoval příběh jako muzikál. Mám tyto lokální projekty rád, podobně jsme uváděli i hru Boží mlýny, ta byla celá v hanáčtině.
Co bylo pak?
Když mi poslal první verzi scénáře, viděl jsem, že to má přesah, nejde jen o pozlátko s hezkými písničkami, ale divák se něco dozví o Elišce Junkové. Tehdy jsem se rozhodl, že do toho půjdu režijně právě já, protože ten text je pro mě mimořádně vydařený.
Na základě čeho jste vybíral zmíněné herečky?
O Natálii jsem věděl od začátku, Tichánková je milovnicí rychlých aut a v útlém věku byla i regulérní závodnicí. Má vztah k automobilismu v rodině. Věděl jsem, že bude pro tu roli ta pravá. Vlasta Hartlová je protipól, ale byla pro mě taky jasnou volbou, pro svůj naturel a životní energii, kterou Junková také i v pozdějším věku měla. V náhledu na život obě oplývají životní energií.
Zajímavostí je, že na podiu bude replika závodního auta Bugatti. Jak se vám to povedlo?
Spojili jsme se s panem Samohýlem ze Zlína, který je proslulým sběratelem veteránů. Pak jsem zjistil, že rodina veterány sbírá právě díky Elišce Junkové. Chtěli jsme jej původně poprosit o pomoc při výrobě repliky bugatky. Byl to ale Elišky rodinný přítel a hodně mu záleželo na tom, abychom si i my dali záležet. Pan Samohýl se nám vysmál, že takovou repliku nevyrobíme, takže nám auto zapůjčil. Byla to nabídka, kterou jsme nemohli odmítnout a považuji teď auto za třetí hlavní roli po dvou zmíněných dámách.
