Týden. Přesně tolik času zbývá do voleb do Poslanecké sněmovny. Už jen 168 hodin, než se otevřou volební místnosti a my budeme moct dát důvěru té straně, která má mít podle nás moc. Před rokem jsme ve společnosti slýchali věty typu „Hlavně si na to vzpomeňte u voleb.“ A teď je to tady. Jenže ne všichni jsou z té možnosti volby tak odvařeni.
Politika je téma nejen důležité, ale taky žhavé. Vždycky byla, jenže s Babišovou vládou jsme získali nové zkušenosti. Přišel covid a zavíralo se všechno, my seděli doma a trpělivě čekali – první vlnu. S druhou už bylo jasné, že vláda nemá plán, hašteří se s opozicí a nám docházela trpělivost a nervy. Říkali jsme si, jak jim to spočítáme u voleb, že se nenecháme.
Jenže předvolební průzkumy vyhrává ANO, sice jen o kousek, ale vyhrává. Ve studentském volebním průzkumu na plné čáře zvítězila koalice Piráti a Starostové, na druhé příčce koalice SPOLU. Daleko za nimi ANO. Tito studenti však ještě volit nemohou, a tak není změna úplně jistá.
„Nevím, koho volit.“ „Budu volit to nejmenší zlo.“ „Nejdu k volbám, protože nemám koho volit.“ „Není z čeho vybírat.“ Všechny tyhle věty kolem sebe slýchávám. A to říkají i lidé, kteří politiku sledují pořád, ne že se zajímají o politické strany chvíli před volbami. Nejužitečnější rada asi je podívat se u jednotlivých stran na témata, která jsou pro každého důležitá a podle toho se rozhodnout. Žádná ze stran nás pravděpodobně za ty čtyři roky nezachrání, ale může změnit směr.
Hezké přirovnání přeložil z anglického tweetu Jan Lukačevič na svém instagramu: „Volby nejsou jako manželství. Volby jsou spíš jako jízda MHD. Nečekáte na toho pravého. Čekáte na autobus. A pokud neexistuje linka, která by vás dovezla přesně tam, kam míříte, tak to přece nevzdáte a nezůstanete doma. Prostě nastoupíte na ten bus, který vás doveze co nejblíž k vašemu cíli.“
Podle průzkumu STEM/MARK z roku 2017 se 59% voličů rozhoduje pro konkrétní politickou stranu týden před volbami. Následující týden je tedy pro mnohé rozhodující a ví to i politické strany. Mluvit o tom, sdílet názory a přijímat kompromisy – to je lepší než mlčet, hlavně mezigeneračně. Volbu máme každý a další přijde až za čtyři roky. A za čtyři roky se toho dá napáchat hodně. Náš státní dluh je tomu důkazem.
Je čas na změnu?
