Minulý týden mně známý popsal hezkou příhodu. Před poštou jej odchytnul televizní štáb, zda by jim na kameru odpověděl na anketu. Už položení otázky naznačovalo, kam se má ubírat odpověď.
„Co říkáte na to, že má zaniknout tato pošta, která tady byla desítky let, a místní lidé říkají, že nebude kam chodit na poštu?“ zeptal se redaktor televize. Odpověď mého známého: „Mám za to, že česká pošta je černá díra, na kterou doplácíme všichni z našich peněz a je potřeba s tím neefektivním kolosem něco dělat. Pro mě skutečně není problém popojet dvě zastávky tramvají na Olšanskou, kde pošta zůstává.“
V hlavním večerním zpravodajství se objevily pouze dvě plačící babičky, které zdrceně sdělují, že je to hrůza, na Praze 3 nebude žádná pošta. Můj známý neodpověděl správně, a tak přišel o svých pět minut slávy. Přibližně takto vypadá mediální obraz kolem rušení poboček České pošty, který může být vzdálen tomu reálnému.
Pokud by mi někdo položil otázku, co říkám na rušení pošty u nás v Litovelské ulici, asi bych mu řekl, že jsem tam naposledy byl před patnácti lety. Když mi totiž někdo pošle doporučenou zásilku, musím pro ni na poštu ve Foerstrově ulici. A když mi někdo pošle přes poštu balík, tak se musím vypravit pro změnu na poštu na ulici Ladova.
Pokládejme si seriózní otázky. Je nutné rušit pobočky pošt?
Ze stránky finanční můžeme sledovat, jak pošta každý rok navyšuje ztrátu, ta se za loňský rok dostala na astronomickou částku 1,75 miliard. Pomalu a jistě takto míří k bankrotu a snížit náklady je jediná cesta k záchraně.
Zároveň každý rok zhruba o deset procent klesá poptávka po listovních službách. Zkrátka již neposíláme koresponďáky, také dopisy posíláme čím dál méně. Komunikaci písemnou nahrazuje komunikace virtuální. A doporučené dopisy nahrazují datovky, kterých jen letos ke stávajícím přibydou další dva miliony.
Autorem komentáře je olomoucký patriot Kamil Andree profesí advokát, mediátor, insolvenční správce a rozhodce. Iniciátor, spolupořadatel akcí, např. Sousedských slavností Úřední čtvrti, Námořnického plesu, člen kapely Pokus Band a akcionář místního pivovaru Chomout.
Ze stránky zasílání balíků poštou můžeme sledovat, jak roste Zásilkovna, která má ve městě spoustu doručovacích míst. A zatímco pošťák nezřídka při doručení zásilky nechá oznámení o jejím uložení na poště, ačkoliv jste doma, tak řidiči PPL jsou vybaveni mobilem a na doručení zásilky se s nimi domluvíte. Třeba i do rozrůstající se sítě boxů, ze kterého můžete balík vyzvednou kterýkoliv den a v kteroukoliv hodinu. Stejně tak i poslat.
Otazníky ohledně pošty na Horním náměstí?
V Olomouci po zveřejnění seznamu rušených poboček možná vyvolává otazník zavření pošty na Horním náměstí, v centru města tak zůstane pošta na náměstí Republiky. Možná je důvodem údajné plánování prodeje budovy této pošty. Občas zaslechnu, že důvodem rušení poboček jsou právě prodeje zajímavých budov určeným kupcům. Fámy vždy běží. Skutečnost je ovšem taková, že pošta prodávané budovy nechá ocenit znaleckým posudkem a nabídne za takto určenou cenu přednostně obci. Pokud nebude zájem, budova se vydraží ve veřejné elektronické aukci za nejvyšší nabídnutou cenu. Toť méně konspirační realita. Město má možnost s poštou řešit výměnu plánovaných rušených poboček za jiné, a pak má i možnost nabízenou budovu koupit. Jistě bude zajímavé, zda při halasném nesouhlasu pana primátora s postupem pošty, řekl bych určenému voličům, město tyto možnosti využije.
Opravdu za dané situace, ať se nám to líbí, či nelíbí, poště nezbývá než snižovat náklady a redukce poboček je jednou z nezbytných cest, aby vůbec měla šanci fungovat dál. I po této redukci bude počet poboček výrazně vyšší než třeba v Rakousku. Toto rušení ale musí doprovázet zvýšení počtu zásilkových boxů a posílení provozu na zbývajících pobočkách a pokud možno zvýšení kvality služeb.
A mimochodem víte, kde je v Olomouci ulice Za Poštou? Tam kde bývala i mlékárna. Pošta ani mlékárna tam už nejsou, vzaly za své měnícímu se světu, ke kterému i rušení poboček pošty patří.
