Lékaři letos v České republice evidují výrazný nárůst počtu streptokokových infekcí, jako je spála nebo angína, což může být způsobeno oslabenou imunitou po pandemii nového koronaviru i vyšší odolností bakterií vůči antibiotikům. Léčbu streptokokových infekcí v poslední době navíc komplikuje nedostatek penicilinu na trhu. Vyplývá to z komentářů odborníků a diskusních příspěvků pro nadcházející 9. kongres klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který ve čtvrtek začne v Olomouci.
„Porovnali jsme období ledna až května letošního roku se stejným obdobím v roce 2022. Počet streptokokových infekcí zachycený v naší nemocnici byl letos téměř šestinásobný. V letošním roce je počet případů výrazně vyšší, než jsme byli zvyklí vidět v předcovidových letech,“ sdělil primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle. S rostoucím počtem těchto bakteriálních infekcí podle něj přibývá také vážných případů, jejichž léčba je delší a náročnější.
Vyšší výskyt streptokokových onemocnění má podle odborníků více příčin. „Jedním z důvodů může být snížení imunity v populaci vlivem pandemie covid-19. Pak je nutné zohlednit odolnost bakterií proti antibiotické léčbě. A v neposlední řadě to může mít na svědomí i vyšší virulence samotných streptokoků, tedy jejich schopnost nakazit člověka a vyvolat infekci,“ míní mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Milan Kolář.
Rostoucí četnost streptokokových infekcí nespojuje pouze s nedostatkem penicilinu, avšak absence tohoto léku podle něj léčbu často komplikuje. „Obecně máme antibiotik dostatek, ale ne odpovídajících druhů. Náhrady penicilinu mají mnohdy širší spektrum účinku a kromě streptokoka odstraní i další bakterie, které jsou naopak prospěšné a tvoří naši přirozenou mikrobiotu. A to pak může negativně ovlivnit naši imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím,“ upozornil Kolář.
U streptokokových infekcí je použití antibiotik často nezbytné, avšak lékaři varují před jejich nadužíváním. „Naprosto zásadní je správná diagnostika, protože se stále stává, že lékaři předepisují antibiotika i na virové infekce. Po potvrzení bakteriální nákazy by léčba měla být co nejkratší a s maximální možnou dávkou,“ uvedla primářka mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Václava Adámková. Nedostatek penicilinu a následné používání antibiotik se širším spektrem účinku podle ní zvyšuje riziko rozvoje rezistentních bakterií.
Nutný je podle odborníků vývoj nových antibiotických léků, nicméně farmaceutické firmy se do něj příliš nehrnou. Vývoj antibiotik je totiž velmi nákladný, bakterie si však na nový lék může rychle vytvořit odolnost a tím investici znehodnotit. Evropská unie nebo i jednotlivé státy by podle Koláře měly uvažovat o investicích do vývoje a výroby antibiotik a definovat programy, které pomohou udržet účinnost nynějších antibiotických léků.
