V olomoucké zoo proběhla opětovná kontrola hmotnosti a růstu téměř rok a půl starých krokodýlů čelnatých, spojená s jejich odchytem. Tomuto procesu předcházelo nutné oddělení samice. Ačkoli se nejedná o velký druh krokodýla, je obezřetnost na místě. Chovatel Filip Vařeka, vyzbrojen sítí a letně vyhlížejícím outfitem, se zanořil do vodní nádrže, kde bez větších obtíží postupně odchytil všechna mláďata. Ta jsme následně změřili, zvážili a načetli jejich čipy.
„Největší z mláďat mělo 82 cm a 2060 g, naopak nejmenší 71 cm a 1279 g. Rozdíly v růstu jsou tak poměrně markantní a na první pohled patrné. Krátce po vylíhnutí vážili malí krokodýlci od 66 – 94 g a měřili okolo 30 cm. Hmotnost se jim tak za dobu jejich dosavadního života zvětšila skoro 21x a délka až téměř 3x. Vše proběhlo bez potíží a samice už pobývá opět společně se svými mláďaty,“ dodává chovatel a úspěšný chytač Filip Vařeka. Otcem těchto odrostlejších mláďat byl samec, který pobýval v Zoo Olomouc drahně let. 28 let je vskutku dlouhá doba. Zplodil je ještě před svým úhynem v roce 2020.
Chov krokodýlů v Zoo Olomouc
Krokodýly čelnaté chová olomoucká zoo od roku 1992, ve kterém ze Dvora Králové získala dospělý pár. V roce 2013 došlo na základě doporučení koordinátora k výměně samice a od roku 2015 k dnešnímu dni úspěšně odchovali 28 mláďat. Pětici malých krokodýlů jsme úplně poprvé zkusili chovat v expozici spolu se samicí v roce 2020, která se hned na začátku ujala mateřské role velmi svědomitě.
S odstupem času můžeme zodpovědně říct, že inkubace v umělé líhni a následné vrácení mláďat po vylíhnutí k samici je možné a rodičem akceptovatelné. Pravidelné kontroly zdravotního stavu a růstu se ani jim však nevyhýbají.