Na využití odpadu z výroby bionafty se zaměřila nová technologie olomouckých a ostravských vědců. Podařilo se jim díky ní nejen proměnit odpad z výroby bionafty, tedy glycerol, na užitečný produkt, ale zároveň i zvýšit účinnost stávajících biopaliv. Jimi navržený biomateriál na bázi grafenu navíc nahradí kyseliny, které se dosud pro přeměnu glycerolu využívají. Na rozdíl od nich je ale netoxický a plně recyklovatelný, informovali dnes zástupci olomouckého institutu CATRIN. Objev vznikl ve spolupráci českých vědců s indickými kolegy.
Na výzkumu se podíleli v tuzemsku vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci a výzkumných center Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. „Naším cílem bylo nalézt cestu pro přeměnu glycerolu na chemickou formu, kterou bude možné znovu využít v oblasti biopaliv. Vyvinuli jsme uhlíkový materiál na bázi grafenu chemicky upravený pomocí přírodní aminokyseliny,“ uvedl vědecký ředitel olomouckého institutu Radek Zbořil.
Tento ekologický materiál dokáže podle výzkumníků s dosud nejvyšší účinností urychlit přeměnu glycerolu na sloučeninu s vysokou přidanou hodnotou. „Vzniklý alkohol, takzvaný solketal, po přidání do paliva značně vylepšuje jeho kvalitu a oktanové číslo, snižuje nežádoucí tvorbu mikročástic, ale i emise oxidu uhelnatého a jiných organických toxických látek. Navíc zvyšuje viskozitu a stabilitu biopaliva, což je významné pro dlouhodobé skladování bionafty,“ uvedl Aby Cheruvathoor Poulose z CATRIN.
Vývoji nových nanomateriálů odvozených od „nobelovského“ grafenu se olomoučtí vědci věnují dlouhodobě. Tentokrát k výsledku pomohlo ukotvení jednoduché aminokyseliny do struktury grafenu. „Experimentální i výpočetní studie ukázaly, že právě tato aminokyselina výrazně zvýší schopnost grafenu navázat na svůj povrch reakční komponenty, v našem případě aceton a glycerol. Nový biomateriál je pro přeměnu glycerolu výrazně účinnější než doposud průmyslově používané kyseliny, jako jsou kyselina sírová nebo chlorovodíková. Na rozdíl od nich je ale šetrný k životnímu prostředí,“ doplnil Aristeidis Bakandritsos, který působí v CATRIN i ostravském výzkumném centru CEET.
Bionaftu lze podle odborníků použít přímo jako ekologické palivo do vznětových motorů, ale z větší části se přidává do nafty vyrobené z ropy. Při výrobě bionafty se ročně vyprodukuje přibližně 40 miliard tun odpadního glycerolu, známého také jako glycerin, používaný například v nemrznoucích směsích do automobilů. Nově vyvinutý materiál dokáže podle olomouckých vědců nejen zužitkovat odpadní glycerol z výroby bionafty, ale v pilotních experimentech se ukázal mimořádně účinný také při samotné výrobě biopaliva z rostlinných olejů včetně odpadních tuků. Ve výzkumu proto chtějí pokračovat.