Životní příběhy tří žen chce Paměť národa připomenout komiksovou formou. Vznik knihy, na které se bude podílet i spoluautor večerníčkových Krysáků, můžou lidé finančně podpořit.
Pobočka Paměti národa Střední Morava chystá komiksovou knihu, která zájemcům přiblíží osudy Zdeny Mašínové, Eriky Bednářové a Květy Bartoňové. Žen, které i v těžkých chvílích projevili mimořádnou statečnost.
Popsat příběhy právě těchto žen se autoři rozhodli záměrně. „Každý z těch osudů je trošku jiný, ale všechny charakterizují to, co se ženám v 20. století dost často dělo,“ vysvětlil pro Olomoucký Report ředitel Paměti národa Střední Morava Petr Zavadil.
„Někdy udělaly něco statečného samy ženy, jako třeba v případě paní Bartoňové. Jindy byli nějakým způsobem stateční muži kolem nich, ale pak to odnesly ženy, jako třeba paní Mašínová. V případě paní Bednářové Čechům nelegálně pomáhala její maminka, ale do kolektivní viny spadla i dcera Erika,“ doplnil Zavadil.
Dva scénáře napíše spoluautor večerníčkových Krysáků Martin Šinkovský, Příběh Eriky Bednářové pak vylíčí Jan Blažek. Obrazovou část komiksu na starost dostali výtvarníci Ticho 762, Františka Loubat a Marek Rubec.
Náklady na vznik komiksu Paměť národa vyčíslila na 700 tisíc korun. Asi třetinu nákladů zaplatí Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc, o další pomoc autoři prosí firmy a samostatné dárce. Projekt lidé mohou podpořit na webu Donio.
Studentce pedagogiky Květě Bartoňové se po druhé světové válce podařilo zachránit 45 sirotků z Údolí smrti – Dukelského průsmyku. Zdenu Mašínovou, dceru prvorepublikového generála Josefa Mašína, nejprve perzekuoval nacistický režim a po kontroverzním útěku jejích bratrů z komunistického Československa ji pronásledovala také Státní bezpečnost. Rodina tehdy patnáctileté Eriky Bednářové kvůli antifašistickým postojům v časech Protektorátu skončila v olomouckém internačním táboře známém jako Hodolanské peklo.