Ulici Vídeňskou navrhl rakouský urbanista a architekt Camillo Sitte na druhý pokus. První vily se začaly stavět na konci 19. století a zdobí ulici dodnes, jedna z nich však chátrá. Procházkou ulicí oceníte krásné stavby a zhruba uprostřed se dostanete do Smetanových sadů. Kdo ve vilách žil v minulosti a jak ulice vypadá dnes?
V roce 1886 byla z rozhodnutí Vídně zrušena Olomoucká pevnost a pomalu se začalo bořit její mohutné opevnění. Krátce na to byl do Olomouce povolán architekt Camillo Sitte, který vytvořil dva návrhy nové výstavby města. První byl nakonec zamítnut ale druhý návrh vešel v platnost. Jednou z prvních ulic, která byla srovnána se zemí a začalo se na ní stavět, byla ulice dnes známá jako Vídeňská.
První objekty v ulici byly výstavní vily v historizujícím slohu pro rodiny olomoucké smetánky. Všechny je navrhl architekt Jakob Gartner. První byla roku 1896 postavena vila Eduarda Hamburgera (Vídeňská 2), průmyslníka a obchodníka židovského původu. Druhá v pořadí byla vila Josepha Bergmanna (Vídeňská 4), taktéž obchodníka židovského původu. Jako jediná je teď ve špatném stavu. Třetí (Vídeňská 6) a čtvrtá (Vídeňská 8) vila patřila bratrům Wilhelmovi a Ignáci Briessovým, průmyslníkům a obchodníkům židovského původu. Poslední ze série pěti vil (Vídeňská 12), byla o kus dál stojící vila Hanse Passingera postavená v roce 1898.
Za zmínku stojí i vila Otto Morgensterna (Vídeňská 10) z roku 1937, která ovšem svoji historizující krásu po letech přestaveb zcela ztratila. Nelze opomenout ani společnou vilu z roku 1932 (Vídeňská 14) Josefa a Camilly Krausových a Franze Bruckmanna, která byla na tehdejší dobu svým vnitřním uspořádáním moderní a pokrokovou stavbou.
Ulici Vídeňskou na jejím severním konci uzavírá naproti vilám série činžovních domů postavených mezi lety 1899 – 1900, kromě rohového domu (Vídeňská 11.) na jižní straně zástavby. Tento dům nechal postavit významný moravský architekt Václav Wittner, byl zároveň vlastníkem rohového domu. O výstavbu se postarala stavební firma Moritze Fischera, která v Olomouci postavila desítky činžovních domů po celém městě a byla největším developerem v Olomouci na přelomu 19./20. století.
Ulice Vídeňská a její okolí patřilo k významným místům místní židovské komunity. Obývali většinu bytů a vil, protože na nedalekém Palachově náměstí stála do roku 1939 výstavní synagoga. Stejně jako ve zbytku města, tak i zde během války proběhlo nucené vystěhování a zabavení majetku desítek židovských rodin, které pak byly deportovány do koncentračních táborů. Z původních 2198 židů z roku 1930, jich dnes v Olomouci žijí necelé dvě stovky.