Olomoučtí vědci budou příští čtyři roky ve spolupráci se soukromými firmami pracovat na nových postupech pro prevenci a diagnostiku virových a bakteriálních nemocí. Zaměří se na přípravu levných, účinných a široce dostupných senzorů, které dokážou původce infekcí odhalit. Získali na to dotaci téměř 64 milionů korun. Oznámil to mluvčí olomoucké Univerzity Palackého Egon Havrlant.
Projekt podle mluvčího reaguje na dvě velké současné světové výzvy v oblasti zdraví, jimiž jsou nepřipravenost na boj s pandemiemi a pokles účinnosti antibiotik kvůli rostoucí rezistenci mikroorganismů. „Proto se zaměříme na vývoj nových řešení pro prevenci, včasnou diagnostiku a minimalizaci dopadů onemocnění způsobených virovými a bakteriálními patogeny. Můžeme vycházet i ze zkušeností, které jsme získali v průběhu pandemie onemocnění covid-19,“ uvedl vedoucí projektu Petr Jakubec z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého.
Spolehlivé, rychlé a cenově dostupné biosenzory pro odhalení původce infekcí, které budou vhodné pro běžné lékařské použití, na trhu chybí, uvedl Havrlant. Vědci chtějí ve spolupráci se společností Farmak připravit zejména materiály z grafenu, což je supertenká forma uhlíku, kombinované se specifickými molekulami, které dokážou patogeny odhalit. „Po dohodě s Fakultní nemocnicí Olomouc se zaměříme na detekci bakterií, které jsou příčinou například nemocničních infekcí,“ podotkl vedoucí jednoho z výzkumných směrů Michal Otyepka.
Čtyřmi hlavními oblastmi výzkumu budou vývoj pokročilé antivirové a antibakteriální ochrany s využitím nových materiálů, diagnostika virových infekcí a dalších závažných onemocnění, antibakteriální a antivirální účinky vybraných proteinů a peptidů a analýza dopadu pandemie na život jedince a jeho prostředí v souvislosti s technologickými změnami. „V oblasti prevence je potřeba vyvinout nové materiály s antimikrobiálními vlastnostmi, které se mohou uplatnit nejen ve farmaceutickém, ale i kosmetickém, textilním či potravinářském průmyslu,“ uvedl Jakubec. Na přípravě antimikrobiálních přídavných látek bude jeho tým spolupracovat s firmou MedicProgress.
K boji s bakteriální rezistencí vůči antibiotikům chce projekt přispět vývojem nových látek s využitím antimikrobiálních nanomateriálů a peptidů. Jejich vzájemné propojení by podle vědců mohlo antimikrobiální účinky ještě zvýšit. Ekonomicky výhodnou cestou plánují připravit peptidy ze skupiny katelicidinů, které antimikrobiálně působí v lidské kůži, a peptidy odvozené od laktoferinu, což je jedna z imunitních složek mateřského mléka.
Podle Jakubce jde o první velký projekt, který přímo podporuje spolupráci komerční a akademické sféry v olomoucké aglomeraci. Komerční sektor v plánech vývoje zastupují farmaceutická společnost Farmak a firma MedicProgress, akademický spolu s výzkumným centrem CATRIN také zástupci lékařské fakulty, pedagogické fakulty, fakulty zdravotnických věd a teologické fakulty. Projekt získal dotaci 63,7 milionu korun z výzvy Mezisektorová spolupráce pro ITI operačního programu Jan Amos Komenský.
