Nová Ulice není ulice (proto se píše s velkým U), ale městská část Olomouce, do roku 1919 dokonce samostatné město. Po pohlcení svým větším sousedem se nachází 2 km jihozápadně od centra Olomouce a je jeho největší čtvrtí. Nová Ulice byla založena při budování olomoucké pevnosti v roce 1742.
Trasa je dlouhá 7 km, vyžaduje asi dvě hodiny chůze, určitě se zastavíte i na zajímavých místěch Nové Ulice, to zabere další čas. Trasa začíná na tramvajové zastávce Fakultní nemocnice. Další informace naleznete na webových stránkách prirodavemeste.cz.
Kostel Panny Marie Pomocnice
Barokní kostel Panny Marie Pomocnice z let 1774–1780. Věž z roku 1780 byla postavena nákladem manželky plukovního ranhojiče Antonie Pakostové. Při vstupu do kostela stojí krucifix a barokní sochy Krista a sv. Jana Nepomuckého ukazují, kde se nacházel kdysi hřbitov. Sloup se sochou P. Marie je lidová práce z první poloviny 19. století a do roku 1988 stával na Mošnerově ulici. Z původní výzdoby kostela se dochoval mariánský oltářní obraz, olejomalba Jana Kryštofa Handkeho Sv. Jan Nepomucký z roku 1740 a křtitelnice.
Starý hřbitov na Nové Ulici
Nejprve nás zaujme hřbitovní kaple, která je však uzavřená a ve špatném stavu. Ve středu hřbitova se nachází sousoší Ukřižovaného Krista se sv. Máří Magdalenou z dílny Filipa Sattlera z roku 1735. Při procházce malebným starým hřbitovem objevíme také památník českých občanů Olomouce, kteří zahynuli v letech druhé světové války. Ten současně připomíná památku 544 německých občanů města, kteří přišli o život v důsledku poválečných událostí. Překvapí velké množství starých dětských hrobů, což je důsledek toho, že pod hřbitov spadala nemocniční porodnice.
Vily rodiny Stratilových a Františky Lipčíkové
Reprezentativní novoklasicistní vila Hanse a Else Stratilových. Významný olomoucký architekt Hans Stratil ji v roce 1933 nechal postavit podle vlastního projektu. O stavbě se více dočtete zde.
O pár desítek metrů níž stojí vila Františky Lipčíkové, jeden z mála příkladů kubistické architektury na Moravě architekta Rudolfa Stockara, žáka Jana Kotěry. O vile si můžete více přečíst zde.
Barokní mariánská socha
Panna Marie Immaculaty z roku 1776. Socha je otočena zády k řadě panelových domů, jako by se je snažila nevidět. Původní barevnost sochy už je smyta, můžeme si jen představit plášť barvy modré, šaty červené a modrou zeměkouli.
