Hana Wichterlová, nadaná umělkyně, rodačka z Prostějova a osobnost avantgardního sochařství se narodila před sto dvaceti lety a dodnes je v sochařství velkým jménem. Je dokonce nazývána „první dámou“ v tomto uměleckém odvětví. Některá z jejích děl budou od června ke spatření v olomouckém Muzeu umění.
Je to již 120 let, co se narodila tato umělkyně světového formátu. Hana Wichterlová pocházela z rodiny prostějovských průmyslníků, vyrůstala společně se čtyřmi sourozenci. Jedním z nich byl i vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle. Už od útlého věku Hanu přitahovalo umění v podobě kresby nebo vyřezávání vlastních loutek. Ve svých šestnácti letech nastoupila na pražskou Akademii výtvarných umění. Po dokončení studií se rozhodla odjet do Paříže, kde nadále rozvíjela svůj smysl pro umění. V období druhé světové války žila ve Smržicích na Prostějovsku, kde měla svůj ateliér.
Její tvorba je významná především kvalitou jejích děl, ne jejich kvantitou. Za vyzdvihnutí rozhodně stojí dílo Pupen, které můžete od června tohoto roku přijít obdivovat do Muzea umění v Olomouci, v rámci expozice Století relativity. K vidění bude také nově zrestaurované dílo s názvem Lusk. V Prostějově její památku nadále připomíná pamětní deska, kterou je možné vidět ve Svatoplukově ulici na domě čp.53. Další připomenutí její osoby naleznete na prostějovském židovském hřbitově, kde je umístěn její náhrobek na hrobě Jana Weisze.
Hana Wichterlová zemřela v sedmaosmdesáti letech 29. srpna 1990 ve svém pražském ateliéru těsně před její výstavou.
