Rozšiřovat kapacity gymnázií v Olomouckém kraji, po kterých je stejně jako na ostatních místech v republice největší poptávka, není podle ředitelů těchto škol na místě. Poukazují přitom nejen na nižší populaci v následujících letech, ale i na to, že je potřeba kvůli rovnováze podpořit především také odborné vzdělávání. Shodují se i na tom, že ambice rodičů, kteří tento typ škol prosazují, se často střetávají s realitou. V kraji letos nabídla gymnázia pro uchazeče 706 míst, přihlášek s první volbou této školy bylo 931.
Například Gymnázium Jakuba Škody v Přerově nabídlo letos ve čtyřletém studiu 60 míst, přihlášek obdržela škola dohromady 135. Podle ředitele školy Jana Rašky rozhodně není na místě rozšiřovat kapacity gymnázií, zvláště mimo největší města republiky. „Poptávka po gymnaziálním studiu již mnohde neúměrně převyšuje realitu společenské úrovně vzdělávání,“ řekl Raška. Podle něj tomu bohužel nahrává situace s vysokoškolským vzděláváním, poukázal přitom na kvalitu či nekvalitu absolventů vysokých škol a udělování vysokoškolských titulů.
Podle něj rodiče oprávněně podporují snahu svých dětí zajistit si dobrou budoucnost, respektovat by však měli zároveň i realitu. „Tuto jejich snahu by s ohledem na životní zkušenosti měli právě rodiče u svých dětí korigovat v souladu s reálnými možnostmi a schopnostmi jejich dětí a nesnažit se naplňovat své ambice prostřednictvím svých dětí,“ míní ředitel.
Podobný názor má i ředitel Gymnázia Šumperk Milan Maceček. „Rodiče, oprávněně, vždy chtějí zajistit dětem co nejlepší budoucnost. Protože veřejnost vnímá gymnázium jako spolehlivou cestu na vysokou školu, možná i proto je o gymnázia vysoký zájem. Často však pozoruji, že výsledky nepřijatých jsou slabší, tito žáci mohou mít a zkušenosti potvrzují, že mají potíže se zvládáním nároků gymnazijního vzdělávání,“ řekl Maceček.
Oba ředitelé se přitom shodují, že je v Olomouckém kraji vcelku rozumně nastavený poměr jednotlivých druhů středních škol. „Olomoucký kraj se nedávno shodl na podpoře odborného vzdělávání a tato snaha, myslím, začala plodit ovoce. Třeba se zase dočkáme dostatečného množství schopných řemeslníků,“ podotkl Raška.
Podle ředitele Střední školy polytechnické v Olomouci Aleše Jurečky však situace poptávky po oborech nereflektuje reálnou potřebu trhu práce, ale spíše nereálné očekávání rodičů a žáků. „V poptávce po místech na střední školy hodně rezonuje získání maturitní zkoušky. Myslím si, že naše školství není nastaveno dostatečně flexibilně, protože má velkou setrvačnost a nedostatečnou váhu podpory firemního trhu,“ řekl ředitel. Odbornému vzdělávání by podle něj významně pomohlo větší propojení s firemním trhem, což by se odrazilo i na uplatnitelnosti absolventů.
Podle něj ještě nenastal čas, aby všichni byli vývojoví pracovníci v IT technice nebo manažeři firem. „Řekl bych, že to asi nenastane nikdy. Zatím také virtuální realita nenahradí všechna řemesla, a proto budeme potřebovat šikovné řemeslníky ještě dlouhou dobu. Také si myslím, že pokud firmy nebudou mít schopnost dobře vysvětlit, co vlastně chtějí a co za to dají, nebude odborné školství fungovat dostatečně efektivně,“ dodal ředitel.
