Základy první pomoci by měl znát každý. Sama jsem podobný kurz absolvovala naposledy na základní škole, a tak je ideální čas si tyto znalosti znova osvěžit. Přicházím k budově Oblastního spolku Českého červeného kříže. Ten pořádá kurz první pomoci pro širokou veřejnost, a já se jednoho z nich dnes účastním. Přidávám se ke skupince ostatních účastníků a společně vcházíme do učebny. „Moje jméno je Linda, pracuji tady už jedenáct let a dnes vás budu provázet dnešním kurzem,“ říká na úvod instruktorka.
Asi nejdůležitější věcí, kterou by měl zvládat každý, je resuscitace. Linda nám popisuje, jak na to. Dozvídám se, že člověka v bezvědomí poznám podle toho, že nereaguje a má zapadlý kořen jazyka. „Jednu dobu se učilo, že se má jazyk vytahovat nebo propichovat, aby nezapadl. Snažíme se toto vytloukat z hlavy. Opravdu stačí jen záklon hlavy,“ vysvětluje Linda.
Lektorka nám pouští i video, kde je ukázané, co se během resuscitace v těle odehrává. „Při stlačování přes hrudní kost uměle udržujeme krevní oběh a krev se dostává do mozku. Člověka díky tomu udržujeme naživu do té doby, než přijedou záchranáři,“ říká záchranář ve videu, kterého pak doplňuje naše lektorka.
„Už po čtyřech minutách mozkové buňky odumírají a může dojít k nenávratnému poškození mozku. Je důležité zavolat pomoc a poté ihned zahájit resuscitaci. Hlavně na nic nečekat,“ vysvětluje Linda.
Nejlepší záchranáři jste vy sami
Při masáži srdce bychom měli provést 100 až 120 stlačení hrudníku za minutu do hloubky 5 cm. „Nám v jiných kurzech říkali, že je těžké si představit, jak hluboko se má správně stlačit. Připodobňovali to ke krabičce Tic Tacu,“ poznamenává jedna z účastnic kurzu.
Dle záchranářů je prvních pár minut rozhodujících, do příjezdu sanitky je nejdůležitější udržet člověka naživu. „I samotný záklon hlavy může zachránit život. Nejlepší záchranáři jste v tom momentě vy. Sami rozhodnete, zda člověk přežije. Je dobré vše dělat ve dvou. Příjezd sanitky trvá přibližně osm minut. Sami tak dlouho nevydržíte. Navíc je prokázané, že každá pauza nebo prodleva má negativní vliv na úspěšnou resuscitaci,“ říká Linda.
Lektorka poukazuje na problém, že na ulici málokdo opravdu zastaví a v krizové situaci pomůže. „Ostatní lidé vás často ignorují a dělají, že nic nevidí. Dobré je oslovit konkrétního člověka s konkrétním požadavkem. Je pak velká pravděpodobnost, že se zastaví a opravdu pomůže,“ doplňuje lektorka.
Střídáme se na figuríně a zkoušíme si resuscitaci, jak se říká na vlastní pěst. Abychom stlačovali hruď v pravidelném intervalu pouští nám k tomu Linda metronom. Sama stlačuju figurínu přibližně minutu a musím uznat, že si nejsem jistá, zda bych čtyři minuty vydržela.
Hlavně opatrně!
Dozvídám se o všemožných nehodách a úrazech, které se můžou stát každému z nás. „Jedna paní na kurzu mi vyprávěla o tom, že potřebovala namalovat strop v koupelně. Stoupla si na okraj vany, podjelo jí to a musela absolvovat operaci páteře. Kvůli bolesti teď nemůže pořádně spát,“ popisuje instruktorka, a já vzpomínám, kolikrát už jsem sama málem spadla.
Dalším tématem jsou zlomeniny a poranění kloubů. „Strejda se mnou dělal letadýlko a přetočil mi ruku,“ vypráví svou příhodu jedna z účastnic kurzu. „Když se vykloubí rameno jednou, tak pak už se to děje opakovaně. Navíc může dojít i k jiné zlomenině, radši to přenechejte odborníkům,“ vysvětluje lektorka.
Dost mě děsí vyprávění o šestileté Natálce, které se stala nehoda na dětském příměstském táboře. Kvůli nepovedenému chemickému pokusu, který se vymkl z rukou vedoucím, skončily tři děti s vážnými popáleninami. Natálka utrpěla vážné popáleniny na 43 procentech těla. „Mému kamarádovi Danielovi se stalo něco podobného. Popálil se ředidlem a skončil s popáleninami na 90 procentech svého těla,“ vypráví další z účastníků kurzu své zkušenosti.
Pomoc najdete všude kolem
Zdravotnice nám doporučuje, abychom si stáhli do mobilu aplikaci s názvem Záchranka. „Aplikace Záchranka funguje už osm let. Během covidu to byl jediný důvěryhodný zdroj informací přímo z krajských hygienických stanic a z Ministerstva zdravotnictví,“ vysvětluje Linda.
Aplikace Záchranka vám umožňuje pomocí tlačítka okamžitě přivolat pomoc. Automaticky se zapne hovor na linku 155 a odešle se i nouzová zpráva. Operátoři znají také vaši přesnou adresu a vaše zdravotní problémy, které máte v aplikaci uvedeny. Pokud nemůžete hovořit, objeví se na obrazovce nejčastější krizové situace, kterým můžete potencionálně čelit.
Jedna z věcí, která vám může pomoct v krizové situaci, jsou čísla na pouličních lampách, jak zdravotnice popisuje. Když neznáte přesnou adresu, je to ten nejrychlejší a nejjednodušší způsob, jak svou polohu upřesnit. V roce 2018 více než deset tisíc sloupů opatřila radnice v Olomouci svým vlastním číslem.
Další formu pomoci přestavují defibrilátory AED. Ty pomáhají lidem se srdeční příhodou. Najdete je po celé republice. V Olomouckém kraji jich je 280. Nejčastěji se vyskytují v nákupních centrech, na recepcích budov nebo v ulicích města. V Olomouci je tak můžete najít například v Galerii Moritz, v budově Polikliniky SPEA nebo na Výstavišti Flóra. Po zavolání na linku 155 vám operátor sdělí kód na otevření boxu.
Na místě do pár minut
Dostupnost péče je v České republice jednou z nejlepších v Evropské unii. „V České republice máme dostupnou pomoc s dojezdem pár minut. V zahraničí to tak často není. Mnoho lidí si to vůbec neuvědomuje,“ říká lektorka.
Olomoucký kraj má k dispozici 45 sanitních vozů, z toho sedm slouží pro město Olomouc. K dispozici má Olomoucký kraj během dne i jeden vrtulník. Na nočních směnách si záchranáři musí přivolat pomoc z Brna nebo z Ostravy. Olomoucká záchranná služba je navíc čtvrtá v republice, která má na palubě vrtulníku od ledna tohoto roku k dispozici univerzální krevní jednotky. Poprvé záchranáři krev využili 26. dubna na pomoc muži na Jesenicku, který utrpěl vážná zranění po pádu z kola.
Z kurzu odcházím s dobrým pocitem. Mám za sebou dvanáct hodin, kdy jsem se dozvěděla, jak postupovat v krizových situacích. Po absolvování kurzu navíc obdržím certifikát s mezinárodní platností i v anglickém jazyce. Z kurzu jsem si odnáším potřebné znalosti na to, abych v případě potřeby pomohla svým blízkým nebo i někomu na ulici. Snad je ale nikdy nebudu potřebovat.