Přes dvě hodiny diskutovali olomoučtí zastupitelé na posledním setkání, které proběhlo 3. března, o možnosti podat ústavní stížnost. Důvodem byl rozsudek Nejvyššího správního soudu, na základě kterého bylo zrušeno rozhodnutí magistrátu z roku 2019 kvůli systémové podjatosti úředníků ve věci umístění mrakodrapu Šantovka Tower.
Jednací bod předložil primátor Miroslav Žbánek (ANO). Podle nachystané stížnosti měla být porušena práva města zaručená ústavou. Zastupitelé se nakonec rozhodli stížnost k Ústavnímu soudu nepodat.
„Do diskuze se zapojili zastupitelé napříč politickými stranami, a každý si mohl udělat vlastní názor na kauzu, která se vleče více než deset let,“ zhodnotil jednání primátor. Aby byla ústavní stížnost podána, muselo by s tím souhlasit 23 zastupitelů, pro podání stížnosti hlasovalo však jen 17.
Zastupitelstvo má celkem 45 členů. Pro se vyslovilo 17 členů, proti 14, a zbylých 13 zastupitelů se zdrželo. Jednohlasně proti se vyjádřil klub ProOlomouc a Piráti. „Nemohli jsme se ztotožnit s pojetím návrhu ústavní stížnosti, který vykresloval schvalování projektu i jednání samosprávy jako běžné a bezproblémové,“ uvedl na Facebooku náměstek Tomáš Pejpek (ProOlomouc a Piráti). Podle klubu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu odpovídá realitě a dlouhodobým problémům projektu.
„Podstatou materiálu, který zastupitelstvo projednávalo, vlastně ani nebylo to, zda rozhodnutí vydané k Šantovce Tower v minulosti bylo správné či nesprávné. Mohlo by jít o jakoukoliv stavbu, třeba o mateřskou školu. Dlouhodobě odmítám současnou podobu stavebního zákona, který problematiku systémové podjatosti v podstatě ještě znásobil, což výroky Nejvyššího správního soudu potvrzují. Opravdu se dostáváme na hranu toho, zda model smíšené státní správy a samosprávy ve stavebním řízení je vůbec správný,“ prohlásil primátor.
Zároveň Žbánek připustil, že za třináct let v kauze mohlo v minulosti dojít na straně samosprávy a možná i státní správy k pochybením. „Dnes máme nový stavební zákon a je dobré, abychom do budoucna my nebo naši nástupci věděli, jak se chovat, jak se vyjadřovat a jak mají jednat úředníci,“ uzavřel Žbánek.
Pokud by Olomouc stížnost podala, jednalo by se o první případ svého druhu. „Aktuálně platí to, že nově bude o zrušeném územním rozhodnutí pro stavbu mrakodrapu rozhodovat stavební úřad v jiném městě, protože olomoučtí úředníci jsou podle soudu podjatí. Hlavním problémem je od počátku výška stavby dosahující 74 metrů,“ uvedl v závěru za olomoucký magistrát Pavel Konečný.
