Když v roce 1986 vznikla v Olomouci první skateboardová rampa, místní skejťáci si ji postavili sami. Sestavili trubkovou konstrukci, svařili plechy a na místě dnešního tréninkového hřiště Sigmy Olomouc tak pod jejich rukama vznikla první U-rampa. Po téměř 40 letech je v Olomouci situace vlastně obdobná. Skateři se starají o skatepark u Baumaxu na vlastní náklady a svépomocí stále vyrábějí a opravují překážky, rampy a raily. Přestože by uvítali plnohodnotný skatepark, vidí i jinou možnost. Navrhují začlenit do veřejného prostoru menší skate spoty – místa, kde mohou jezdit na prvcích přizpůsobených skateboardingovým trikům.
Nekonečný příběh olomouckého skateparku se táhne už desetiletí. Třeba v roce 2006 tehdejší náměstek primátora Miroslav Petřík diskutoval s magistrátem a skejťáky o možných lokalitách. O dvacet let později je situace stejná – skatepark v Olomouci stále neexistuje. V okolních městech přitom podobná sportoviště rostou jako houby po dešti. Psali jsme zde.
Na chybějící skatepark, který by odpovídal významu krajského města, dlouhodobě upozorňuje designer a olomoucký skater David Grygárek, také on se jednání v roce 2006 účastnil. Problém postupně představuje během let střídajícím se vedením města a navrhuje i řešení. „Velké skateparky představují pro města značnou investici v řádech milionů korun. Kromě finančních nákladů bývá problémem i vhodné umístění a dostupnost pozemků. Proto se dnes evropská i čínská města zaměřují na budování menších skate spotů,“ říká pro Report Grygárek.


Podle Grygárka se navíc nejedná o nic složitého. Prvkem, který může skater použít, je i žulový obrubník podél chodníku. „Jakýkoli prostor ve městě lze předláždit a doplnit o pár vhodných prvků. Je to výrazně levnější a rychlejší než budování nového skateparku,“ dodává Grygárek s tím, že tyto malé spoty mohou zároveň sloužit například jako lavičky. Z pohledu města a úředníků magistrátu je ovšem situace složitější. „Na prvním místě stojí dostupnost pozemku, na němž by měl být skejtový prvek instalován. A to jak ve smyslu majetkovém, tak i z hlediska jeho budoucích uživatelů. Dále vhodnost do daného prostředí či veřejného prostranství,“ uvedla pro Olomoucký Report architektka Jana Křenková z Kanceláře architekta města Olomouce (KAM).
Skate spot je malý veřejný prostor určený pro skateboarding, který se často nachází ve městech a slouží jako alternativa k větším skateparkům. Jeho design musí být promyšlený, aby nejen dobře fungoval pro skateboardisty, ale také harmonicky zapadal do okolního prostředí a byl bezpečný pro všechny uživatele veřejného prostoru.
Podobný koncept se objevuje po celém světě a vzorem mohou být evropská města jako Helsinky nebo Bordeaux. „Bylo by skvělé vytvořit skate spoty na různých místech Olomouce. Jako rozumná varianta nám přijdou třeba Smetanovy sady,“ navrhuje Grygárek. Dodává, že podobně lze upravit i městská hřiště a doplnit je o prvky pro jízdu.
KAM na základě návrhů místních jezdců prověřil několik lokalit – plochu u rybníčku ve Smetanových sadech, prostory v Legionářské ulici u Androva stadionu, ASO park nebo plac na pravém břehu řeky Moravy u vysokoškolských kolejí. „KAM tyto plochy prověřil, většinu z nich bohužel v současné době z různých důvodů není možné takto využít,“ uvedla pro Olomoucký Report Křenková. Důvody, proč sem prvky nelze umístit, však nespecifikovala.
Podle architektky samotný úřad přišel s několika návrhy, ze všech sešlo: „Navrhovali jsme ke zvážení zpevněnou plochu u lanového centra na Lazcích, menší plochu u ZŠ Holečkova při ulici Velkomoravské, plochy u parkoviště BALUA v Neředíně.“ Ani na jednom z uvedených míst tak zatím skateři nejezdí.




Co jsme mohli, zapracovali jsme do návrhu rekonstrukce tržnice
S místní komunitou skejťáků situaci řeší i náměstek primátora Tomáš Pejpek (ProOlomouc). Na sklonku roku 2023 pro Report uvedl, že pracovníci magistrátu ve spolupráci s olomouckými skejťáky vytipovávají možné lokality. „Při prověřování prvků ve veřejném prostoru jsme bohužel mnoho vhodných míst nenašli. Variant moc není,“ vysvětluje dnes Pejpek.
Přesto to nevypadá, že by současné vedení města na skateboarding zapomnělo. Umístění menších skate spotů je součástí návrhu revitalizace prostoru u olomoucké tržnice. „Co jsme mohli, to jsme zapracovali do návrhů na tržnici, kde se s některými drobnými prvky pro skateboarding počítá. Otázkou ale zůstávají náklady, rozpočet se šplhá hodně nahoru,“ přiznává Pejpek.
Zároveň se objevila možnost zcela nové lokality pro vybudování velkého skateparku. „Máme téměř dokončenou studii lesoparku za Klášterním Hradiskem. Nechal jsem ještě vypracovat variantu, která by zahrnovala velký standardní skatepark na zanedbaných plochách,“ prozradil Pejpek.
Město tak reagovalo na poptávku samotné komunity. Ve studii Revitalizace lokality Hradisko-východ, kterou město představilo v roce 2022, skatepark původně zahrnutý nebyl. Přestože na veřejném projednávání zazněly připomínky, které na jeho absenci upozorňovaly, v aktuálních plánech už s ním město počítá. „Město tuto aktivitu podporuje, a proto zadalo aktualizaci studie Revitalizace lokality Hradisko-východ, jejímž cílem je zakomponování skateparku do návrhu,“ uzavřela Křenková z kanceláře hlavního architekta.
