Pouze pamětní obelisk v místním parku připomíná s odstupem 20 let ničivé tornádo, které v červnu 2004 zpustošilo část Litovle na Olomoucku a v našich zeměpisných šířkách ukázalo do té doby nevídanou sílu tohoto přírodního živlu. Obrovský náraz větru o rychlosti až 332 kilometrů za hodinu tehdy v Litovli lámal stromy, vyrážel dveře a okna a odnášel střechy. Viditelné škody způsobené tornádem v litovelských parcích a obytné zástavbě už dávno nejsou patrné, řádění extrémně silného větru ale čas od času znovu ožije ve vzpomínkách místních obyvatel.
„Výročí tornáda si připomínat nebudeme. Prakticky k tomu nemáme ani nějaký extra obrazový materiál. Stalo se to v době, kdy ještě nebyly příliš rozšířené chytré mobilní telefony. Dnes bychom těch fotek měli,“ řekl starosta Litovle Viktor Kohout (SNK Litovel), podle kterého místní lidé na tornádo z roku 2004 už ani často nevzpomínají. „Začalo se o něm zase hovořit před třemi roky, když tornádo udeřilo na jižní Moravě. Zmiňovalo se, že jsme byli prakticky první silné tornádo v republice. V porovnání s tornádem na jižní Moravě to ale ještě nic nebylo. Sice nám odlétlo několik střech, komín, byl zdevastovaný park a velké škody vznikly i v pivovaru, avšak byla to jen zhruba pětina toho, co se později odehrálo na jižní Moravě,“ uvedl Kohout.
Nečekaná bouře v Litovli v roce 2004 strhla nebo poškodila střechy zhruba u 50 domů a vyvrátila stovky stromů. Nápor větru nevydržely stovky oken. Velké škody vznikly také litovelskému pivovaru či strojírenské společnosti Hajdo. Celková výše škod byla v tehdejších cenách odhadnuta na 100 milionů korun. Tornádo zničilo poměrně ostře ohraničený pruh území města. Zatímco v jedné ulici zničilo střechy domů, tak o pár stovek metrů dál byly nemovitosti bez jediného šrámu.
„Bydlel jsem tehdy na místním sídlišti a tornádo jsem zažil vzdáleně. Najednou se zvedl obrovský vichr, ale vůbec mě nenapadlo, že jen pět stovek metrů od nás může být tornádo. Na sídlišti totiž žádné škody nevznikly,“ podotkl Kohout. Zajímavé podle něj bylo, že tornádo v Litovli kopírovalo trasu ramene řeky Moravy, ze které se odklonilo pouze do nedalekého parku. Nevyžádalo si tehdy žádnou oběť, silně ale dopadlo na psychiku místních obyvatel. „Lidé na tom byli špatně a báli se. Jedna paní prodavačka se málem zhroutila,“ podotkl Kohout.
Nejvíce byly v Litovli poničeny Frištenského a Nábřežní ulice. Z 50 značně poškozených domů muselo být ihned vystěhováno pět rodin. Staticky bylo narušeno 11 domů, u dvou odborníci nařídili demolici. Oprava poničených domů, zahrad a parků zabrala v Litovli několik let. Například celková obnova zeleně si vyžádala zhruba 23 milionů korun a trvala více než dva roky.
