Jmenuji se Miroslav Palásek a kouzlo rodokmenu mě uchvátilo v roce 2006, kdy se mi dostala do rukou krabice s protektorátními výpisy předků a náhodně jsem získal již hotovou jednu celou větev mého rodu. A tak to začalo. Nyní se jednou měsíčně o svá patrání a objevy podělím s vámi.
Dovolím si návštěvu za severní hranici našeho kraje. Je to návštěva málem vánoční – 24.letou nevěstu Annu Ježischek – Ježíškovou. Docela rozšířené příjmení v okresu na severu nemá u nás na Hané takovou návštěvnost, tedy kromě Štědrého dne.
Svatební zápis Anny Ježischek
Ježíšek, jako dárce na Vánoce, je tradice spíše středoevropská. V kruhu kolem nás se Santa Mikuláš ujal jen 6. prosince. Bavorsko, jižní Polsko, Maďarsko, Slovensko a Rakousko by asi příjmení Ježíšek neradi zesměšňovali, kdo by jim pak pod stromeček naděloval? Když to tak vidím, jako by kopíroval hranice Rakouska – Uherska, tedy jedné říše. Asi monarchista.
Skoro šestiletému synovi se trochu zvětšily panenky, když v televizi mluvili o nákupu dárků. Přece dárky nosí zdarma Ježíšek, jaképak nakupování? Jemně jsem mu vysvětlil, jak to opravdu je. Možná by se mi francouzský Noel či Santa z tisíce amerických filmů lépe prozrazoval, jako neexistujicí dárce. Poprosil jsem ho, aby ve školce toto tajemství udržel a dále neprozrazoval.
Osobně jsem dárek dostal s předstihem. Díky rodokmenu na internetu jsem se propojil se spolužačkou. Naše babičky byly sestřenice. Mohl jsem dát kafe s krásnou známou, na kterou jsem se styděl celé dětství i podívat, natož promluvit. A ona to příbuzná.
Genealogie – Jak vypráví má kamarádka Wikipedie, řecky génos rovná se rod. Rod a zrod něčeho nového mě vždycky fascinovalo. Bádat a hledat v matrikách, je jako hledat na Klondike zlato. Přestože naleznu předka někomu neznámému, možná se raduji víc, než on. Je zázrak života, jak se naši předci a my jejich potomci v různých časových osách potkáváme ve stejných obcích, kostelech a možná i putykách.
Díky roku 1993 máme Vánoce s velkými písmenem. Nemusí to být zrovna bohatý svátek, kdy děti neví, který dárek dříve otevřít, ale od srdce a v kruhu milujících. Možná někdo slaví raději zimní slunovrat a někdo slaví až Nový rok. Každopádně Ježíška můžeme vidět všichni i bez hladovění, a to dalšího potomka Paula Ježischka z matriky. Podle stránek Kdejsme.cz (neaktualizovných), chodí na Boží hod po ČR stále 71 Ježíšků. To už by mohlo stačit.
