Pokud procházíte pravidelně Smetanovy sady, nemůžete ji minout. U jednoho ze vstupů do parku se nachází zkroucená postava z kamene. Socha Sedící od olomouckého sochaře Karla Hořínka trpělivě čeká na kolemjdoucí už od šedesátých let.
Sochu v roce 1963 vytvořil Hořínek ve svých sedmadvaceti letech. Jednalo se o jedno z jeho prvních autorských děl. Zajímavostí je, že socha původně měla být umístěna v parčíku na Kollárově náměstí, kde ovšem místo ní nakonec vyrostla kašna Ivana Theimera. Socha Sedící tak nakonec zamířila do Smetanových sadů, poblíž rybníku a sochy Bedřicha Smetany.
Zajímají vás příběhy dalších soch v Olomouci? Přečtěte si o Toilettě, nebo o Fontáně s koňmi, kde už nezbyli ani koně. Víte, kdo hlídá Bezručovy sady, či Žerotínovo náměstí? Možná vás zaujme i osud sousoší před školou v Hodolanech. A víte, kde sedí nejmenší socha v Olomouci?
Aktuálně je Sedící stranou pozornosti, všimnout si jí mohli ale třeba návštěvníci podzimní Flory. Jeden z východů z výstaviště byl právě u shrbené sedící postavy. Skulptura je vysoká 140 cm a v současnosti nese známky poškození. Na zádech sochy je graffiti a části sochy jsou pokryté prachem.
Hořínek pocházel ze sochařské rodiny, jeho dědeček Karel i otec Vojtěch byli kamenosochaři, kteří na Olomoucku tvořili. Společně se synem Tomášem autor Sedící restauroval mnohem známější dílo. Tím je socha boha Radegasta, kolem které ročně projdou tisíce turistů na vrcholu Radhošť v Beskydech.
Hořínek je také autorem sochy sv. Jeronýma v kapli na olomoucké radnici, abstraktní sochy Čočky a světlo v areálu přerovské Meopty, nebo sochy sv. Vojtěcha na Karlově mostě. Tu tvořil společně se svým otcem Vojtěchem.