Zatímco v České republice nepatří ragby k nejpopulárnějším sportům, jsou země, kde je tomu opačně. A ve dvou z nich už to poznal David Václavík, mladý talent z Rugby Clubu Olomouc. Nejprve získával zkušenosti na Novém Zélandu, nyní působí ve Francii. A jaké to tam je, o tom prohovořil pro webovou stránku olomouckého ragbyového klubu.
Ragby je ve Francii téměř náboženstvím – stadion je svatyně, hráči bojovníci a fanoušci žijí hrou naplno. David Václavík poznává tamní prostředí na vlastní kůži. „Už dříve jsem měl zkušenosti se zahraničním ragby na Novém Zélandu a už tehdy mě to ohromilo, tak jsem si chtěl zkusit něco podobného znovu. Také jsem chtěl zlepšit úroveň své hry a dovedností a Francie se naskytla jako fajn možnost, jak toho dosáhnout,“ řekl Václavík. „Momentálně hraju za US Issoire a můj první dojem byla hlavně radost z toho, že můžu být součástí tak silného týmu a že strávím rok v zahraničí. Zároveň jsem ale měl trochu strach z nového prostředí a cizího jazyka,“ podotkl.
V čem vidí největší rozdíl mezi ragby v České republice a ve Francii? „Největší rozdíl vidím v rychlosti hry, která je rozhodně vyšší než v Česku. Také hráči mají lepší individuální dovednosti,“ řekl Václavík. „Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykl na vyšší tréninkové tempo a celkově serióznější přístup na trénincích, ale nebylo to nic, co by se nedalo zvládnout. Víc než fyzicky mi dělalo problém stíhat vnímat, co se děje na hřišti. Kluci tady totiž byli ve všem rychlejší, než jsem byl zvyklý,“ poznamenal.
Do nového prostředí v cizí zemi zapadl bez problémů. „Trochu mě až překvapilo, jak mě hráči a trenéři vzali do týmu a do té jejich ragbyové rodiny, kterou už měli vytvořenou. Myslel jsem si, že se na mě budou chvíli dívat jako na někoho, kdo nepochází z ragbyové země, a že mě nějakou dobu nebudou brát vážně, ale to se vůbec nestalo. Jenom ta jazyková bariéra byla ze začátku problém. Z týmu totiž moc kluků anglicky neumělo, ale hlavní trenér uměl a to mi vše ulehčilo,“ řekl Václavík.
A přidal postřeh, co by se dalo přenést z francouzského přístupu do tuzemského, olomouckého. „Určitě bychom mohli zlepšit celkové tempo a přístup k tréninku. Také bychom mohli zapracovat na dravosti a chtíči vyhrát. To je podle mě věc, která nám chybí,“ uvedl Václavík, který má za cíl být co nejlepším hráčem. „Snažím se také vyhledávat výzvy, které mě mohou posunout jak v ragbyovém životě, tak i mimo něj,“ dodal.
