Kolem olomouckých městských oslav je v letošním roce velmi živo, obyvatelé města si totiž připomínají 400 let od ustanovení svaté Pavlíny jeho patronkou. Vědí ovšem dnešní Olomoučané, že v katedrále se uchovávají ostatky zcela jiné ženy? Jak se úcta ke světici projevovala? A kde všude vyobrazenou světici najdeme?
Ostatky ženy Pavlíny, která zemřela mučednickou smrtí, byly do Olomouce přineseny v roce 1623. Tehdejší jezuité a Olomoučané si je ovšem nesprávně spojili s mnohem známější svatou Pavlínou Římskou a prohlásili ji za patronku města. „My už dnes víme, že se jedná o kosterní pozůstatky nějaké Pavlíny, která zemřela mučednickou smrtí a byla pohřbena v katakombách v okolí Říma,“ řekl pro Olomoucký Report katolický kněz, jezuita a historik Miroslav Herold.
I když jsou v Olomouci umístěny jiné relikvie, tak se slavnější světice Pavlína Římská do historie města zapsala velice pozitivně. „A nejedná se pouze o ochranu před morem. Ochránila Olomouc před horečnatými epidemiemi, vyprošení deště v období sucha. Městská rada se obracela na Pavlínu, když jednala o závažných věcech ve prospěch Olomouce,“ vypočítává další případy Herold s tím, že existují historické záznamy dosvědčující jejich zdárný konec.
Svatá Pavlína byla na domech, oltářích i sloupech
Město Olomouc se ke své patronce postavilo velice štědře a s úctou. „V chrámu svatého Mořice je jeden z nejkrásnějších a nejnákladnějších oltářů, který městská rada věnovala této světici po morové ráně v letech 1714 až 1716,“ uvedl příklad katolický kněz. V katedrále svatého Václava má okenní vitráž, boční kapli najdeme také v bazilice na Svatém Kopečku. Nechybí ani na sloupech na Dolním a Horním náměstí. Zdobila i kovárnu v Řepčíně.
Obraz ochránkyně před morem se ovšem objevoval také na městských domech. „Tato tradice začala po velkém moru v roce 1715. Pracovník univerzity tehdy na svůj dům umístil obraz Pavlíny a morovou ránu přežil,“ popsal historickou událost Miroslav Herold. Tím se inspirovala celá řada dalších lidí. Jednalo se ovšem především o grafiky a fresky. „Ještě v 19. století a na začátku 20. století byla řada olomouckých domů takto zdobena.“
Miroslav Herold, autor knihy Svatá Pavlína, ochránkyně Olomouce, prošel i matriky, aby prozkoumal, jak často se dávalo jméno Pavlína novorozencům. „Docházelo k velkým vlnám zájmu o Pavlínu. Zvlášť v tísnivé době v období moru docházelo k tomu, že 26 dívek ze 150 dostalo pří křtu toto jméno,“ vysvětlil kněz.
Co nám může dát svatá Pavlína dnes?
Postupem let se úcta k olomoucké patronce vytratila. „Pro menšinu, která stále žije katolickým způsobem života jsou svatí vlastně takovým průvodcem na cestě,“ vysvětlil kněz a dodal, že pro dnešní obyvatele města může být svatá Pavlína připomínkou dobré identity a tradice, kterou město nese. „Je to zlatá nit, která propojuje minulost s dneškem. Myslím si, že potřebujeme takové jednotící osobnosti a symboly,“ uzavřel Miroslav Herold.